LIPNO (Lippen)

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace provedena dne 14.1.2021)

Jádro historické lokality, která dala v polovině 20. století jméno celé současné obci, se v minulosti nacházelo v prostoru dnešního sběrného dvora (bývalé kotelny) (cca 750 m n.m.), a od prvopočátků známého osídlení jej tvořily tři (později dvě) zemědělské usedlosti. K těmto postupně přibyly chalupy rozeseté napříč celým územím "starého" Lipna. Ráz celé lokality naprosto zásadním způsobem poznamenala výstavba vodního díla Lipno I. Původní zástavba byla po předchozím vysídlení původních německých obyvatel v naprosté většině odstraněna a celé území bylo nejprve přeměněno nejprve na zařízení staveniště (zázemí stavby, ubytovny, apod.), a nově vystavěné budovy daly po dokončení stavby základ pro přeměnu celé lokality z původně ryze zemědělské osady na "moderní" sídlo odpovídající potřebám tehdejší společnosti. Již v průběhu výstavby vodního díla se navíc počítalo s budoucím využitím lokality také pro rekreační účely, čemuž odpovídal i charakter některých staveb, které původně zařízení staveniště tvořily (např. budova, ve které sídlil celý štáb stavby, která již v průběhu výstavby byla nazývána hotelem, a která byla později přeměněna na odborářskou zotavovnu - dnes Hotel Bouczek). V současné době je Lipno administrativním a obchodním střediskem celé obce a současně i sídelní lokalitou, kde žije většina stálých obyvatel celé obce. Residenční budovy potom doplňuje několik rekeračních objektů a resortů. Z hlediska typologie historických sídel podle klasifikace CZ_Retro jde v případě Lipna nepochybně o torzální historikou osadu, neboť několik původních staveb se v této lokalitě přeci jen dochovalo.

Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality

První písemnou zmínku o Lipně nacházíme v urbáři vyšebrodského kláštera z roku 1530, ve kterém je jako ves (v orig. lat. Villa Lippen) zapsáno pod rychtářstvím bolešským. Pod toto rychtářství potom Lipno patří až do poloviny 17. století, kdy je vyšebrodskou vrchnostenskou kanceláří podřazeno pod nově zřízené rychtářství Slupečná. Pod slupečenským rychtářstvím je potom Lipno až do zániku vyšebrodského panství a vzniku místních obcí.

Podle dostupných pramenů nebylo Lipno nikdy podrobeno pravé feudální roztříštěnosti. Záznamy o něm sice nalézáme v Urbáři fary Frymburk spadající pod majetek (správu) rakouského premonstrátského kláštera ve Schläglu (Aigen v Horním Rakousku) z roku 1593, ale podle těchto záznamů měli kláštěrníci v Lipně pouze majetkovou držbu v podobě tří statků ve smyslu pozemků (něm. Güter) aniž by zde měli i nějaké poddané. O dalším vývoji této držby sice nemáme žádných dalších informací, ale lze předpokládat, že vztah rakouského kláštera k Lipnu byl po celou dobu toliko v rovině majetkové. 

Při vzniku místních obcí a jejich uvedení v život v pol. 19. stol. je Lipno jako osada podřazeno pod nově vzniklou místní obec Slupečná, pod kterou je jako osada evidováno až do konce roku 1957. Z hlediska adminstrativně správního byla osada Lipno již na počátku 20. století členěna na místní části, kterými byly:

  • Lipno (něm. Lippen), což je původní ves čítající z počátku tři a později dva selské statky;
  • jednotlivě stojící usedlosti a domy s těmito úředními názvy: U Schneidera (něm. Beim Schneider), U Ohlmana (něm. Beim Ohlman), U Ohlwagnera (něm. Beim Ohlwagner), U Stangla nebo též U Stanzla (něm. Beim Stangl/Stanzl) a U Itzenewera (něm. Beim Itzenewer), ve 30. letech 20. století označeovaná také jako U Itzeneta (něm. Beim Itzenet);
  • ve 20. letech 20. století potom k těmto místním částem přibyla další, kterou byla lokalita čítající dva domy stojící v blízkosti řeky Vltavy nesoucí název Na Svahu (něm. Schwebhäuseln); zejména německý název této části osady Lipno byl přitom více než příznačný.

Ke dni 1.1.1958 se mění název osady z Lipna na Lipno nad Vltavou a formálně se přejmenovaná osada stává součástí nově ustanovené obce (namísto původní obce Slupečná) nesoucí stejný název, jako osda - tedy obec Lipno nad Vltavou.

V historickým pramenech se setkáváme výhradně s německým názvem lokality Lippen, výjimkou však nejsou ani jeho různé tvary jako Lipen, Lüppen, nebo Lÿppen odpovídající tehdejším zvyklostem zápisu jmen metodou "piš jak slyšíš". S českou podobou názvu se setkáváme až a přelomu 19. a 20. století, a to vesměs v česky psané literatuře, kde je ves označována nejčastěji jako Lipné. Úředně uznaný český název Lipno přichází až se vznikem samostatného Československa a zavedením dvojjazyčných názvů osad a obcí. 

Stručně k vývoji sídelní struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu

V roce 1530 jsou vyšebrodskou vrchností v Lipně evidovány celkem tři poddanské usedlosti, aniž by tyto byly nějak blíže specifikovány. V urbáři z tohoto roku jsou jako usedlí zapsáni následující poddaní: Štěpánův syn Paul (v orig. Paule Stiepanes son), Partl a Hans Hösch.

Při založení pozemkových (gruntovních) knih mezi rokem 1635 a 1637 jsou ve vsi Lipno evidovány také tři usedlosti, přičemž jejich držiteli byli podle zápisů do těchto knih Hanß Thurnberger, David Schimane a Hanß Zimerman. Stejný počet poddanských usedlostí je pod vyšebrodským panstvím v Lipně evidován i v berní rule z roku 1653 a tento počet zůstává nezmeněn až do poloviny 18. století.

Soupis poddaných podle víry, vyhotovený pro celou slupečenskou rychtu dne 12.4.1651, sice udává jako počet poddaných ve třech lipenských usedlostech 17 osob, ale s přihlédnutím k tomu, že do tohoto dokumentu byly pojaty pouze poddaní starší 10 let, byl celkový počet "obyvatel" ve vsi Lipno bezpochyby o něco vyšší. Podle záznamů v Berní rule z roku 1653 měli všichni tři lipensští usedlí rolnící vlastnosti osedlého a společně obhospodařovali 62 strychů polí, což v dnešních výměrách činí cca 17,8 ha.

V roce 1713 jsou do nových pozemkových knih, jejichž zavedení si vyžádal proces formování zcela nového berního systému - tzv. tereziánského katastru, zapsáni jako držitelé tří lipenských usedlostí Lorenz Schimane, Sebastian Thurnberger a Görg Thurnberger. V souhrnných záznamech v rustikální části nově vytvořeného katastru je potom uvedeno, že tito tři sedláci hospodařli na 60.2 stryších polí, 2.3 stryších pastvin, 18.2 stryších luk a 51.1 stryších lesa, tedy na cca 23,5 ha zemědělské půdy a cca 14,7 ha lesa.

V letech 17351766 jsou k původních třem usedlostem připsány do pozemkových knih další dvě. Obě byly obecní chalupy postavené na původních obecních pozemcích v blízkosti cesty vedoucí od centra vesnice, které tvořily tři původní usedlosti (statky), směrem k jihu k řece Vltavě, a které byly v uvedených letech lipenskou "obcí" prodány tzv. na dva životy jejich tehdejším uživatelům, Sebastianu WolfschlägeroviAlbertu Leichtenmüllnerovi. Kdy přesně byly jako takové vystavěny není ze zápisů zřejmé, neboť předmětem zápisu jako poddanské usedlosti se staly až v okamžiku jejich "prodeje".

V době, kdy jsou v 1. pol. 19. stol. na území katastrerní obce Slupečná prováděny dokumentační a měřické práce při tvorbě podkladů stabilního katastru, je geometry a jejich pomocníky pro ves Lipno zjištěno a zakresleno celkem šest obytných domů (domů, kterým byla přidělena čísla popisná). Kromě tři původních usedlostí, které v uvedené době již mají podobu větších hospodářských dvorů, a dvou zmiňovaných obecních chalup, je dalším domem nacházejícím se na území Lipna třetí obecní chalupa (dům s č.p. 4), která byla stejně jako obě dvě předchozí, postavena u cesty vedoucí z "centra" vesnice k řece Vltavě. Prvním evidovaným "vlastníkem" této chalupy byl podle zápisů v pozemkových knihách Johann Simon. Zápis vztahující se k této chalupě byl však do pozemkových knih proveden až v roce 1862, kdy došlo k ukončení původního nájmu chalupy a k jejmu prodeji právě Johannu Simonovi.

Vývoj v počtu poddanských usedlostí a obytných domů v Lipně podle údajů zapsaných v pozemkových knihách vyšebrodského kláštera:

rok 1530 1635 1653 1713 1777 1826 1850
usedlosti / obyt.domy 3 3 3 3 5 5 / 6 5 / 6

Ještě do konce 19. století se v Lipně objevují dvě nové zemědělské usedlosti. V roce 1862 je do pozemkových knih a katastrálních map zanesena chalupa Antona a Marie Hasslingerových (dům čp. 8 nacházející se v blízkosti cesty vedoucí z Lipna na Dvorečnou - místo později známé jako "U Itzenewera"), a v roce 1870 chalupa Alberta Donnabauera (dům s čp. 7 nacházející se SZ směrem od centra vsi při samé hranici s místní obcí Dvorečná - místo později známé jako "U Stanzla" či "U Stangla"), kterou nově vystavěl na pozemcích, které předtím zakoupil od lipenského sedláka Wenzla Stoibera. S ohledem na celkový počet domů zjištěný při prvním sčítání lidu v rámci monarchie (viz dále) je však zřejmé, že druhá z chalup musela být v užívání již v roce 1869.

Mezi roky 1880 a 1890 došlo k další významné změně v sídelní struktuře celé vsi. V tomto období totiž zcela zanikl lipenský statek čp. 2 (důvod zániu nebyl dosud přesně zjištěn), čímž se podstatným způsobem změnil ráz centra vsi (od této doby se zde nacházely pouze dva statky namísto původních tří). Celkem pět chalup rozesetých kolem centra tvořícího dva velké statky, které se postupně rozrostly až do podoby tzv. vierkantů, potom tvoří ves Lipno až do vzniku samostatného Československa.

Při prvním sčítání obyvatelstva v nově vytvořeném čs. státě v roce 1921 je pak ve vsi Lipno, která v té době již tvoří osadu místní obce Slupečná, zjištěno celkem sedm obytných domů, ve kterých je v okamžik sčítání zjištěno dohromady 46 výhradně německy mluvících obyvatel. Statky touto dobou patřily Kasparu Hütterovi (statek s čp. 1) a Franzi Herbngerovi (statek s čp. 3). Vlastníky domů (chalup) podél cesty vedoucí k řece Vltavě byli Mathias Simon (čp. 4), Wenzl Pertlwieser (čp. 5) a Matscheko (čp. 6). Dům na samotě "U Stangla" (čp. 7) byl Franze Stoibera a dům na samotě "U Itzenewera" (čp. 8) Johanna Haslingera

V průběhu následujícíh let se v katastrálních záznamech a mapových podkladech objevují další dva obytné domy, oba dva vystavěné na levém břehu řeky Vltavy v lokalitě označované jako Na Svahu. Tímto se počet domů ustálil na celkem devíti domech, které jsou potom v osadě Lipno zjištěny i při druhém meziválečném sčítání obyvatelstva, které proběhlo v roce 1930. Při tomto sčítání bylo v Lipně zjištěno celkem 75 přítomných obyvytel.

Při posledním sčítání lidu, při kterém byly ještě zjišťovány počty domů a obyvatel podle původních osad obcí, a které proběhlo v roce 1950, potom bylo v Lipně zjištěno sedm domů s celkem 15 stálými obyvateli. Které dva lipenské domy musely jako první ustoupit výstavbě "nového" Lipna natolik, že již v roce 1950 nebyly způsobylé k bydlení, nemáme prozatím zjištěno. Pravděpodobně to ale byly oba dva domy nacházející se na břehu řeky Vltavy (dům čp. 6 v lokalitě "U Ohlwagnera" a dům čp. 2 v lokalitě "Na Svahu" označovaný někdy také jaké Vltavská chalupa), u kterých bylo již koncem 40. let 20. století, kdy padlo definitivní rozhodnutí o výstavbě vodního díla Lipna I, zřejmé, že nebudou po vysídlení původních obyvatel znovu osidlovány, neboť ležely v zátopové oblasti

Nové výstavbě spojené s budováním lipenské přehrady a nového lipenského sídliště nakonec ustoupily i další domy, které ještě na konci 2. světové války osadu Lipno tvořily. Do dnešních dnů se z původní zástavby osady Lipno dochovala pouze stodola původně tvořící součást statku s čp. 3 a jeden dům (původní čp. 8 v lokalitě "U Itzenewera", dnes dům čp. 29), na kterých je i v současné době možné pozorovat jejich poválečný původ.

Vývoj v počtu domů a obyvatelstva v Lipně podle oficiálních výsledků sčítání lidu:

rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
domy 8 8 7 7 7 7 9 7
obyvatelé 62 40 50 64 56 46 75 15

Pozn. Na tomto místě nelze nezmínit fakt, že zbývající domy a ostatní zástavba v blízkosti řeky Vltavy, které před zahájením výstavby vodního díla Lipno I tvořily opticky s osadou Lipno jeden sídení celek - tedy Petrův mlýn,  lokalita Malý mlýn, jakož i bývalé vlakové nádraží a budovy v jeho bezprostředním okolí, nebyly nikdy součástí osady Lipno, neboť oba "mlýny" patřily formálně (administrativně, statisticky) pod osadu Slupečná, a pravobřežní stavby pod místní obec Krásná Pole (později Kapličky). Obecně rozšířené mínění a informace, že původní slupečenská osada Lipno byla z větší části zatopena a nahrazena novou, moderní výstavbou, na které narážíme i v dnešní době, jsou tak přinejmenším zavádějící, neboť z původní lipenské osady skončily "pod hladinou Lipna" ve skutečnosti pouze dva domy. 

Další zajímavostí ve vztahu v původní zástavbě osady Lipno je to, že "lipenskou" chalupou nebyl ani dům postavený u lesa SZ směrem od centra vsi (dnes dům čp. 14 v zatáčce místní komunikace vedoucí z Lipna na Slupečnou), neboť tento byl postaven (a roku 1911 zapsán do katastru) na pozemcích, které katastrálně spadaly pod osadu Slupečná, a byl tak jako dům se znovupřiděleným (původním) čp. 5 součástí vsi Slupečná.

Podmínky použití informací:

Není-li u jednotlivých příspěvků, článků a ostatního textu uvedeno jinak, je veškerý textový obsah těchto webových stránek volně k dispozici a je zpřístupňován v rámci licence Creative Commons BY-SA 3.0 CZ. Obrazový obsah může být chráněn autorským zákonem. V případě zájmu o použití některého z obrázků či fotografie nás neváhejte kontaktovat.

CC BY-SA

Administrace

HISTORIA LIPENENSIS

Stránky věnované historii obce Lipno nad Vltavou