HRANIČÁŘ A REKREANT: ZAPOMENUTÍ ČLENOVÉ LIPENSKÉ FLOTILY

Autor příspěvku: rz52. (Vloženo 12.11.2026. Publikováno také v Lipenském zpravodaji 11/2026. Poslední aktualizace povedena dne 12.11.2026)

Když se řekne lipenská flotila, většině lidí se okamžitě vybaví především velké maďarské hydrobusy Vltava a Lipno, později doplněné ještě o Rožmberk. Právě tyto lodě se staly na dlouhá desetiletí jedním ze symbolů Lipna. Úplné začátky lodní dopravy na nově vzniklém lipenském jezeře ale byly o něco pestřejší. Vedle maďarských hydrobusů se po Lipně proháněly nějaký čas také dvě menší motorové lodě z tehdejší Německé demokratické republiky - Hraničář a Rekreant.

Základ lipenské flotily vznikl na přelomu let 1958 a 1959, kdy byly z Bratislavy po souši dopraveny dva maďarské hydrobusy typu 301, tzv. „Maďarky“. Lodě Vltava a Lipno, každá z nich až pro 150 cestujících, pak zahájily pravidelný provoz z provizorního lipenského přístaviště 1. května 1959.

Rostoucí popularita lodní dopravy na Lipně a s ní spojený zvýšený zájem cestujících postupně vedly k potřebě navýšit přepravní kapacity. Významným důvodem k navýšení byla také potřeba zajistit pravidelnou linkovou dopravu mezi jednotlivými místy na břehu jezera. Dosavadní počet lodí byl nedostatečný a bylo nutné flotilu rozšířit.

Posila z východního Německa

Už v průběhu roku 1960 přibyly ke dvěma Maďarkám na Lipno další dvě motorové lodě. Ty tentokrát pocházely z tehdejší NDR a každá z nich byla určena pro přepravu až 45 cestujících. Jmenovaly se Hraničář a Rekreant.

Šlo o lodě vyrobené ve východoněmecké loděnici VEB Yachtwerft Berlin, a podle dostupných informací se s největší pravděpodobností jednalo o lodě typu barkasa[1] vyrobené v rámci projektové řady (typu) 467, určené výhradně pro export[2].

Provoz východoněmeckých lodí byl na Lipně zahájen v roce 1961. Obě tyto lodě byly od počátku využívány primárně jako linkové a zajišťovaly pravidelnou přepravu cestujících na trase z Lipna přes Kobylnici, Přední Výtoň, Frymburk, Lojzovu Paseku, Dolní Vltavici a Černou v Pošumaví až do Horní Plané a zpět.

Na rozdíl od pozdějšího období, kdy byla lodní doprava na lipenském jezeře zajišťována výhradně maďarskými hydrobusy, na hladině tehdy ještě mladého Lipna se počátkem 60. let minulého století v rámci lipenské flotily potkávaly osobní lodě dvojího typu – velké maďarské hydrobusy a menší lodě z NDR.

Krátká lipenská epizoda

Hraničář a Rekreant zůstaly na Lipně jen poměrně krátkou dobu. Jejich působení souviselo s úplnými začátky lodní dopravy a s provizorním přístavištěm u hráze, které svému účelu sloužilo jen do dokončení nového přístavu.

V roce 1962 přibyl do lipenské flotily třetí maďarský hydrobus typu 3011, který dostal jméno Rožmberk. Hned v následujícím roce bylo dokončeno nové lipenské přístaviště a původní provizorní přístav byl zrušen. Již v době budování nového přístaviště přitom bylo zřejmé, že pro 5 lodí na Lipně místo určitě nebude.

S příchodem Rožmberku a se zprovozněním nového přístavu obě východoněmecké lodě z lipenské flotily nadobro zmizely. Přesný okamžik jejich odjezdu z Lipna se zatím nepodařilo zjistit a doložit. Je však zřejmé, že jejich působení na jezeře bylo jen relativně krátkou epizodou.

Nabízí se také otázka, jakou roli Hraničář a Rekreant v původních plánech rozvíjející se lipenské lodní dopravy vlastně měly. Byly jen dočasným řešením, které mělo pokrýt období čekání na plánovaný příchod další Maďarky, anebo se s nimi původně počítalo jako s trvalou součástí flotily a stalo se pro ně nakonec osudným až pozdější rozhodnutí pořídit Rožmberk? Dostupné informace zatím neumožňují na tuto otázku jednoznačně odpovědět, a tak zůstává otevřené, zda Hraničář s Rekreantem splnily svůj původní účel, nebo zda jejich působení na Lipně ukončil až další vývoj lodní dopravy.

Další služba na Vltavě

Na Lipně ale příběh obou německých lodí rozhodně neskončil.

Podle Huberta převzali Rekreanta po jeho službě na Lipně Komunální služby města Sedlčany, které zajišťovaly lodní dopravu na vodních dílech Kamýk a Slapy a následně také na tehdy vznikajícím Orlíku. A právě přesun části lodní flotily komunálních služeb na Orlík zapříčinil to, že Rekreant byl od roku 1964 nasazován k plavbám po Kamýcké přehradě. Zde sloužil až do roku 1965, když poté byl odprodán podniku Povodí Vltavy, kde byl využíván ke služebním účelům.

Hraničář měl podobný osud s tím rozdílem, že byl z Lipna předán rovnou vodohospodářům ze Zvíkova. Také tato loď tak pokračovala ve službě na jiném úseku vltavské vodní cesty.

Obě východoněmecké lodě tedy po krátké službě veřejnosti na Lipně a Kamýku pokračovaly na vodních dílech Vltavské kaskády jako služební plavidla. Jejich další osud zůstává prozatím neobjasněn.

Zapomenutí členové liepenské flotily

Dnes už si při pohledu na staré pohlednice a fotografie lipenského přístavu většinou vybavíme pouze trojici Vltava – Lipno – Rožmberk. Právě tyto maďarské hydrobusy se totiž staly skutečnými ikonami zdejší lodní dopravy a jejich příběh trval desítky let.

Před vznikem „klasické“ lipenské flotily tu však byli také Hraničář a Rekreant. Na Lipně sloužili v době, kdy bylo jezero úplnou novinkou, přístav u hráze byl stále jen provizorní a podoba lipenské lodní dopravy se teprve hledala. Jejich působení však trvalo jen pár let a možná právě proto dnes patří k těm lodím, které se z historie Lipna téměř vytratily. Přesto všechno představují důležitou součást úplných počátků osobní lodní dopravy na Lipně.

***

Technické údaje lodě podle archivního webu VEB Yachtweft Berlin DDR

 Typ: Barkasa (Barkasse) Typ 467, rok výroby 1960

Délka 12,85 m, šířka 3,52 m; ponor cca 0,75 m

Motor: originál 2x DM (Diesel Motor) Horch EKb 7,5-20“ (VEB IFA Horch); celkem 198,0 kW, 24,0 km/h

***

------

[1] Barkasa je menší až středně velké plavidlo, které souží jako obsluha v přístavech, k přepravě osob a nákladu mezi lodí a břehem, případně jako záchranný nebo pracovní člun.

[2] Podle archivních záznamů bylo vyrobeno pouhých 6 kusů těchto lodí, a to v roce 1960. Pět z nich přitom zamířilo právě do ČSSR, jeden člun pak byl určen pro Vietnam.

-------

Literatura / další prameny:

HUBERT, Miroslav, BOR, Michael. Osobní lodě na Vltavě 1865 – 1985. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1985.

Archiv loděnice VEB Yachtweft Berlin. Oddíl 4. Motorové čluny, motorové záchranné čluny, transportní čluny. Barkasse 12,8 m – Projekt 467. 

Archiv exportních záznamů DDR – Exportschiffe. Oddíl VEB Yachtwerft Berlin. Weitere Exportschiffe – nur zuz Ubersicht – ohne Verlaufsverfolgung. Barkasse Typ 467. 

Kronika obce Lipno nad Vltavou, svazek I.