STUDENÉ (Studene)

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace povedena dne 5.1.2021)

Historická lokalita Studené leží v nadmořské výšce cca 850 m n.m. cca 3 km vzdušnou čarou SZ směrem od centra obce Lipno nad Vltavou. V minulosti bylo Studené víska s několika málo zemědělskými usedlostmi rozesetými na jihozápadním úpatí vrchu Kaliště podél historické cesty vedoucí ze Slupečné přes Plískov do Frymburka. Na počátku 20. století osadu tvořilo 6 obytných domů, ve kterých bydlelo až 60 stálých obyvatel, což lze považovat za vrchol v sídelním rozvoji celé lokality. Přestože Studené neleželo v zátopové oblasti nově budované lipenské přehradní nádrže, i do osudu této lokality se zcela fatalním způsobem promítl poválečný vývoj typický i pro ostatní sídelní místa v okolí, jenž byl spojený nejprve s odsunem původních německých obyvatel a následně s problémem v dosidlování. Na přelomu 50. a 60. let 20. století byly veškeré původní domy zbourány a v místech, kde původně stávaly, se začaly postupně stavět rekreační obejkty sloužící vesměs individuální rekreaci. Přestože tedy osada jako taková nikdy nezanikla, z původních staveb nezbylo vůbec nic. V současné době je tak možné Studené charakterizovat jako chatovou osadu, a z hlediska typologie historických sídel, používané např. v aplikaci CZ-Retro, jako torzální historickou osadu druhotně převrstvenou drobnou rekreační zástavbou.

Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality

Z hlediska dochovaných písemných zápisů je Studené nejstarší lokalitou na území současné obce. Poprvé je připomínáno již v roce 1305, kdy je v darovací listině Jindřicha z Rožmberka z 29. května tohoto roku, při vymezení území darovaného konventu kláštera v rakouském Schläglu, zmiňována také cesta, která vede z frymburského trhu směrem na Studené (v orig. lat. et viam qua itur de foro versus Studene). O příslušnosti této vesnice ke konkrétnímu patrimoniálnímu správci však není známo ničeho až do roku 1530, kdy je Studené jako ves (v orig. lat. Villa Studene) zapsáno v tzv. urbáři jako součást majetku vyšebrodského kláštera pod rychtářstvím Bolechy.

Po vzniku místních obcí se i Studené stává jako osada součástí nově vzniklé místní obce Slupečná. Do té doby, stejně jako většina zbylých historických lokalit obce, příslušela ves Studené coby součást majetku vyšebrodského kláštera pod již zmiňované rychtářství Bolechy, a od poloviny 17. století, když byla nově ustanovena jako samostatná rychta Slupečná, pod rychtářství slupečenské. Osadou obce Slupečná bylo Studené až do roku 1957. K 1.1.1958 se potom osada stává součástí nově ustanovené obce Lipno nad Vltavou.

Kromě samotné vsi Studené, kterou je možné považovat za jádro celé osady, tvořily od počátku 20. století tvořit osadu Studené další dvě části této osady s úředně uznanými názvy (tzv. místní části osady). První z nich, samota a lokalita U Vltavy (v orig. něm. Bei der Moldau), byla v pozdějších dobách známá také jako Gregat, a nacházela se v blízkosti řeky Vltavy naproti Zadní Výtoni. Druhou z těchto částí potom byla samota s názvem U Petra (v orig. něm. Beim Peter), později také U Miglpetra (v něm. Beim Miglpeter), nacházející se poblíž historické cesty do Frymburka cca 1 km od vesnice západním směrem v těsné blízkosti hranic katasterních obcí Slupečná a Frymburk.

Ani vsi Studené se v dobách, kdy v těchto místech vykonávala svou patrimoniální správu vyšebrodská vrchnost, nevyhnula správní roztříštěnost. Kromě záznamů v knihách vyšebrodských cisterciáků je totiž ves Studené majetkově připomíná také v záznamech evidencí konventu kláštera ve Schläglu (Drkolná u Aigenu, Rakousko). Tyto záznamy z konce 16. století se však týkají pouze držby půdy, a zjevně souvisejí s darováním učiněným vůči tomuto klášteru ze strany Rožmberků již počátkem 14. století. Zajímavostí v tomto směru je název vsi, pod kterým bylo Studené drkolenskými premonstráty v roce 1593 zapsáno do urbáře frymburské fary, pod kterou majetkové državy ve Studeném patřily. Studené je v těchto zápisech uvedeno jako Studenödt. Navíc byla ves Studené v minulosti zahrnuta i do urbářů panství Rožmberk. I v případě tohoto panství se však jednalo čistě o správní roztříštěnost majetkového charakteru, neboť platy ze Studeného jsou v urbářích v rámci rychtářství Malšínského evidovány vždy mezi tzv. platy přespolními za jiterní půdu v podobě rejtů.

Stručně k vývoji sídelní struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu

Ze zápisů ve zmiňovaném vyšebrodském urbáři je patrné, že v roce 1530 byly ve Studeném jako poddaní evidováni čtyři usedlí, z toho dva z nich "sedící" na zemědělském dvoře. Jako dvůr (v orig. lat. curia) byla v urbáři evidována usedlost poddaného jménem Thomasku a usedlost Řehořova syna Mertla. Zbylými usedlími byli Augustin Streichinwalt a jistý Rzehorz (s největší pravděpodobností otec již zmiňovaného Mertla usedlého na jednom z dvorů).

K majetkovým vztahům rakouských premostrátů ke svému majetku ve Studeném, kde podle záznamů z roku 1593 drželi celkem 4 statky (statky ve smyslu pozemků, v orig. něm. Güter), není známo žádných bližších skutečností.

Když jsou v letech 1635 - 1637 zakládány nové pozemkové (gruntovní) knihy, jsou vyšebrodskou vrchností ve Studeném zaevidovány usedlosti již jen tři. Usedlími ve Studeném v té době byli Mathiaß Sulzbacher, Erhart Pettermüllner a Mathiaß Höffler. Stejný počet usedlostí je pro ves Studené uveden i v berní rule z roku 1653 a tento počet zůstává nezměněn až do zavedení nových pozemkových knih, jenž byly podkladem pro sestavení přiznání (tzv. fassií) pro nově zaváděný tereziánský katastr. V berní rule jsou jako poddaní ve vsi Studené vedeni Matěj Sulczbacher, Erhart Pettrmulner a Šimon Hoffer. Podle záznamů v této berní evidenci měli všichni tři rolníci vlasnosti osedlého, a dohromady obhospodařovali celkem 83 strychů zemědělské půdy.

Podle Soupisu poddaných podle víry z 12. dubna 1651 bylo vyšebrodskou vrchnostenskou kanceláří ve Studeném zaevidováno celkem 12 poddaných, nicméně tento údaj je nutné brát z rezervou, neboť jako poddaní byly evidentně evidovány pouze osoby, kterým bylo více než 10 let. Při zohlednění faktu, že běžný počet dětí do 10 let v jedné vesnické rodině se v polovině 17. století pobyhoval kolem čtyř až pěti, byl skutečný počet obyvatel zcela jistě minimálně dvojnásobný oproti stavu vykázaném v soupise poddaných.

Studené - půdorys vsi v době od roku1530 až do poloviny 19. stoletíV době, ze které pocházejí tzv. fassie tereziánského katastru (tedy v roce 1713) byli ve Studeném jako usedlí evidováni Georg Stoiber, Bernhardt Pötscher a Gabriel Stoiber. Podle dostupných souhrnných záznamů v rustikální části nově vytvořeného tereziánského katastru obhospodařovali tito tři usedlí celkem 80.1 strychů polí, 3.1 strychy lad, 32.2 strychů luk a 47.3 strychů lesa, což při přepočtu do soudobé podoby činí cca 33,3 hektarů zemědělské půdy a 12,6 hektarů lesa. Ještě v roce 1777, kdy jsou uzavírány zápisy v původních pozemkových knihách, a kdy jsou zakládány knihy zcela nové, tvořily ves Studené stále jen tři zemědělské poddanské usedlosti. Tyto patřily Bernardu Stoiberovi, Frantzi Pötscherovii a Frantzi Gerbetschlögerovi

V roce 1794 získává tzv. na jeden život Gregor Valenti ze Studeného souhlas od studeneckého sedláka Mathiase Stoibera souhlas s výstavbou chalupy na pronajatých pozemcích nacházejích se na levém břehu řeky Vltavy naproti Zadní Výtoni v blízkosti ústí studeneckého potoka (pachtovní smlouva a smlouva o výstavbě byla sepsána dne 21.9.1794). Po výstavbě chalupy je tato v roce 1795 zapsána také po pozemkových knih pod ves Studené jako nová, čtvrtá poddanská usedlost. Usedlosti je předěleno i reálné folio a nové čp. 4. Výstavbou této chalupy byl položen pomyslný základní kámen místní části zvané v pozdějších dobách jako U Vltavy (pro osadu Studené) resp. U Gregora (pro osadu Kobylnice). Více k tomuto viz pozn. 1.

Přesnou polohu a podobu původních čtyř usedlostí lze sice najisto dovozovat až z mapových podkladů tzv. stabilního katastru (1. pol. 19. století), nicméně i z dřívejších mapových podkladů je možné zjistit, že původní tři usedlosti byly vystavěny v podobě tradičních zemědělských dvorů, které byly postupem času přestavěny až do podoby selských dvorů (tzv. vierkantu), typických pro celou oblast jihočeského pohraničí.

Krátce po dokončení map stabilního katastru dochází v samotné vsi Studené k celkem významné změně, která má velmi podstatný vliv na její celkový půdorys. Někdy mezi léty 1826 a 1841 je totiž namísto původního selského statku s čp. 2 vystavěn statek zcela nový a větší, přičemž původní statek je postupně přestavěn na „pouhou“ chalupu stojící nově uprostřed vsi. Nový statek, který přejímá původní čp. 2, je vystavěn tzv. na zelené louce na jednom z gruntovních pozemků patřících k původnímu statku situovaném dále od centra vsi směrem k Plískovu. „Nové“ chalupě je potom přiděleno čp. 5 

Vývoj v počtu poddanských usedlostí a obytných domů ve Studeném podle údajů zapsaných v pozemkových knihách vyšebrodského kláštera:

rok 1530 1635 1653 1713 1777 1826 1850
usedlosti / obyt.domy 4 3 3 3 3 4 5

K poslední změně, kterou je možné s lokalitou Studené spojovat, potom dochází až po uzavření gruntovních knih (tedy po roce 1850). Někdy mezi léty 1851 a 1869 (pravděpodobně v roce 1857) totiž získává Peter Sulzer od svého otce původní svobodnický pozemek (tzv. freistücke) v tzv. Kostelním lese v blízkosti cesty vedoucí ze Studeného na Frymburk, kde nakonec se svojí ženou Annou vystavěl chalupu. Této chalupě s charakterem samoty, v pozdějších dobách známé jako U Petra či U Miglpetra, je přitom přiděleno čp. 6. Ve druhé polovině 19. století je tak ve Studeném evidováno již šest obytných domů, přičemž tento počet zde přetrval až do 50. let 20. století.

První československé sčítání lidu v roce 1921 ukázalo, že i ve Studeném se všichni obyvatelé přihlásili k německé národnosti. V šesti obytných domech v té době žilo v osmi domácnostech celkem 42 obyvytel. Osoby v produktivním věku, které se nezabývali zemědělstvím, byly vesměs dělniky v loučovických papírnách Vltavský mlýn bratří Poráků. Vlastníky domů s číslem popisným 1 až 6 podle sčítacích archů byli: Mathias Löffler (čp. 1), Bernhard Stoiber (čp. 2 a čp. 4), přičemž v domě čp. 4 bydleli Johann Pertlwieser a Karl Greiner s rodinami, Johann Danko (čp. 3), v jehož domě měla samostatnou domácnot i jeho tchýně, vdova Maria Stoiber, Franz Köberl (čp. 5) a Franz Wurzinger (čp. 6).

Při druhém sčítání lidu a domů, které proběhlo v roce 1930, bylo ve  Studeném zjištěny také šest obytných ddomů s 52 obyvateli německé národnosti (v samotné vsi Studené, která byla podle metodiky použité při provádění sčítání charakterizována jako skupina domů, to byly 4 domy a 41 obyvatel, na samotě U Petra, vykazované v této době jako Beim Miglpeter - U Miglpetra 1 dům a 7 obyvatel a na samotě U Vltavy (Bei der Moldau) 1 dům se 4 obyvateli.

V roce 1950 (při posledním sčítání lidu, při kterém ještě byly původní osady evidovány odděleně), bylo v osadě Studené zjištěno již jen pět obytných domů, ovšem ani jeden z nich již nebyl trvale obydlený (tedy nebyl zjištěn žádný obyvatel této osady). Na leteckých snímcích z roku 1961 je potom patrné, že veškerá původní zástavba osady (dvory i chalupy) byla zlikvidovaná a na místech, kde původně stávaly domy, které osadu tvořily, se nacházejí již jen z ptačí perspektivy viditené obrysy staveb a náletové dřeviny. 

Vývoj v počtu domů a obyvatelstva ve Studeném podle oficiálních výsledků sčítání lidu:

rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
domy 6 6 6 6 6 6 6 5
obyvatelé 41 43 56 47 60 42 52 0

K údajům z předchozích let viz pozn. 2.

Poznámky:

1) V blízkosti místa, kde se v minulosti nacházela samota Gregora Valentiho, byla později vystavěna další chalupa, administrativně však spadající pod osadu Kobylnice. K označení této části kobylnické osady přitom bylo nelogicky užito názvu odvozeného od původního studeneckého osadníka Gregora. Oba dva názvy pro jedno místo pak byly užívány ve spojení s oběma osadami až do jejich zrušení. Nutno uvést, že užití dvojího názvu pro jednu část území obce současně nebývalo příliš obvyklé a nejen pro badatele je tato anomálie při označování místních částí dvou různých osad jediné místní obce velice matoucí. Existence dvojího názvu pro jednu a tu samou část území místní obce Slupečná evidentně dokonale zmátl i tvůrce katastrálních map nového pozemkového katastru, neboť pro lokalitu U Vltavy/U Gregora použili v mapách pouze „kobylnický“ název U Gregora s tím, že druhý z názvů situovaly nesprávně do míst, kde stávala kobylnická vltavská samota známá jako místní část Vltavská chalupa, a logicky „přebývající“ název kobylnické místní části Vltavská chalupa potom nesprávně spojili s místem, kde v minulosti stával na břehu řeky Vltavy jeden z lipenských domů patřících ovšem pod místní část Na Svahu. Na mapách pozemkového katastru tak zdánlivě a zcela nelogicky tvoří místní část osady Studené s názvem U Vltavy část osady Kobylnice a místní část osady Kobylnice s názvem Vltavská chalupa část osady Lipno.

2) Místopisné sborníky charakterizují ves Studené co do počtu domů a obyvatel následovně: Schaller, 1789 - Studeney - 4 domy; Sommer, 1841 - Studene - víska s 5 domy a 47 obyvateli; Palacký, 1848 (podle úředního soupisu z roku 1843) - Studene - 5 domů a 46 obyvatel.

Podmínky použití informací:

Není-li u jednotlivých příspěvků, článků a ostatního textu uvedeno jinak, je veškerý textový obsah těchto webových stránek volně k dispozici a je zpřístupňován v rámci licence Creative Commons BY-SA 3.0 CZ. Obrazový obsah může být chráněn autorským zákonem. V případě zájmu o použití některého z obrázků či fotografie nás neváhejte kontaktovat.

CC BY-SA

Administrace

HISTORIA LIPENENSIS

Stránky věnované historii obce Lipno nad Vltavou