SLUPEČNÁ (Luppetsching)

Slupečná jako historická lokalita obce bývala vůbec největším osídleným místem v celém okolí. Již v polovině 16. století jí tvořilo deset usedlostí, jejichž počet se v průběhu doby téměř ztrojnásobil. Historicky byla tradičním sídlem rychtáře slupečenského rychtářství a bývala přirozeným i formální střediskem celého území, které v minulosti tuto stejnojmennou rychtu a následně i obec tvořilo. V poválečném období se zde až do roku 1958 nacházelo také sídlo MNV. Změna ve významu tohoto sídla přišla po druhé světové válce v souvislosti s odsunem původního německy mluvícího obyvatelstva a především pak s výstavbou vodního díla Lipno I. Plánovitý přesun centra obce do nově vzniklého sídliště v Lipně spojený s přejmenováním obce a zřízením hospodářtví Státních statků na přelomu 50. a 60. let 20. století potom určily další vývoj tohoto sídla směrem k zemědělsko - rekreační lokalitě obce, když tento charakter si celá osada zachovala až do 90. let 20. století. Zánik Státních statků spjený s neúspěchy nástupnických organizací potom znamenaly, že se tato lokalita stala téměř výhradně rekreační lokalitou obce, který si i přes určitý počet trvale usídlených osob zachovala do současné doby. V současné době se zde stále nachází několik domů z předválečného období, které jsou užívány jak k trvalému bydlení, tak k rekreačním účelům. Tyto domy doplňují stavby obdobného charakteru vzniklé v novodobé hisotorii obce a torzo původního hospodářství Státních statků. Z hlediska terminologie používané v aplikacích CZ_RETRO tak možno Slupečnou označit za torzální osadu částečně převrstvenou druhotnou zástavbou různého druhu.

Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality

Již první písemné připomenutí v roce 1353 dokládá příslušnost Slupečné pod majetek vyšebrodského kláštera. V listině z tohoto roku, vyhotovené vyšebrodským opatem Albertem, je zmiňován mj. roční výnos z některých "klášterních statků" ve Slupečné (v orig. lat. annuos redditus in bonis nostris in Lvppulsching), které byly za účelem zajištění potřebných příjmů klášterem pronajaty . Jako majetek kláštera je ves připomínána i v urbariárním soupise z počátku 15. století, ve kterém je uvedena jako Lupoczyng. Počínaje rokem 1530, kdy je jako Villa Lupoczing uvedena společně s ostatními historickými lokalitami obce v klášterním urbáři, potom možno příslušnost ke klášteru ve Vyšším Brodě dovozovat nepřetržitě až do zániku feudálního zřízení a vzniku místních obcí.

Podle pramenů z přelomu 16. a 17. století je sice Slupečná jako ves v rámci vyšebrodského klášterního majetku podřazena pod rychtářství v Bolechách, ale prameny od poloviny 17. století dokládají fakt, že územně správní jednotkou, pod kterou tato ves, jakož i ostatní historické lokality v jejím okolí, spadaly po celý zbytek feudálního společenského řádu, bylo nově zřízené rychtářství Slupečná (rychtářství slupečenské). Samotná ves přitom byla zpravidla i sídlem samotného rychtáře. Kromě Slupečné byl rychtář tradičně ustanovována také z usedlých v nedaleké Kobylnici či na dvoře Mrakšov.

Žádný z dostupných pramenů nedokládá, že by ves Slupečná někdy v minulosti byla podrobena tzv. pravé feudální roztříštěnosti, se kterou se můžeme setkat u jiných vesnic napříč celým vyšebrodským velkostatem. Určité záznamy sice nacházíme např. v urbáři frymburského farního kostela z roku 1593, ze kterých vyplývá, že patronátní klášter v rakouském Schläglu (dnes hornorakouský Aigen a. M.) měl určité své "zboží" spojené i se Slupečnou, nicméně tyto vztahy měly najisto toliko charakter majetkový. Za jediného patrimoniálního správce v pravém slova smyslu (tedy ve smyslu majetkového i osobního vztahu k poddaným na území celé vsi) tak nutno považovat jen vyšebrodský klášter.

Při vzniku místních obcí v polovině 19. století se ves Slupečná stává osadou nově vzniklé místní obce Slupečná (něm. Luppetsching), pod kterou potom patří nepřetržitě až do konce roku 1957. Z rozhodnutí tehdejších správních orgánů čs.státu byla s účinností od 1.1.1958 původní obec Slupečná přejmenována na Lipno nad Vltavou a osada nesoucí název původní obce se tímto okamžikem stala jen běžnou osadou "nově vzniklé" obce, kterou je de facto do současné doby.

Z hlediska administrativně správního byla osada Slupečná od počátku 20. století rozdělena na místní části, kterými byly:

  • ves Slupečná (něm. Luppetsching), což byla lokalita původní vsi; ke vsi byly počítány i ostatní domy nepřiřazené k jiné lokalitě,
  • Petrův mlýn (Petermühle), což byla lokalita původního mlýna na Slupečenském potoce JV směrem od centra vesnice, která byla ke Slupečné řazena již v evidenci vyšebrodského urbáře z roku 1530; tato lokalita je popisována a posuzována jako samostatná historická lokalita obce,
  • samota Malý mlýn (Kleinmühle),
  • jednotlivě stojící usedlosti a domy (samoty) situované severně od centra vesnice směrem ke Kališti s těmito úředně uznanými názvy: U Draxlerů (Beim Draxler), U Schimplů (Beim Schimpl) a U Zikmundů (Beim Siegmund); ve 30. a 40. letech byly všechny tři lokality posuzovány společně jako jedna jediná místní část nesoucí název Na pastvině (něm. Heuker),
  • samota Ödbauer, tvořící jako místní část součást osady Slupečná od 30. let 20. století; pravděpodobě samota označovaná také jako Oiltrichter kousek před Plískovem při cestě vedoucí do Studeného.

Stručně k vývoji sídelní struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu

Vývoj v počtu domů a obyvatelstva ve Slupečné podle oficiálních výsledků sčítání lidu. Údaje jsou včetně lokality Petrův mlýn. 

rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
domy 23 24 25 25 24 24 25 5
obyvatelé 169 156 145 154 159 175 182 27

K údajům z předchozích let viz pozn. 1.

Poznámky:

1) Místopisné sborníky charakterizují ves Slupečná co do počtu domů a obyvatel následovně: Schaller, 1789 - Lupetschin, Lobetschin, Lupetschlag - 18 domů; Sommer, 1841 - Lupetsching - ves s 21 domy a 132 obyvateli; Palacký, 1848 (podle úředního soupisu z roku 1843) - Lupetsching - 21 domů a 136 obyvatel.

Ostatní údaje budou doplněny dodatečně. Na jejich přípravě se pracuje.

Podmínky použití informací:

Není-li u jednotlivých příspěvků, článků a ostatního textu uvedeno jinak, je veškerý textový obsah těchto webových stránek volně k dispozici a je zpřístupňován v rámci licence Creative Commons BY-SA 3.0 CZ. Obrazový obsah může být chráněn autorským zákonem. V případě zájmu o použití některého z obrázků či fotografie nás neváhejte kontaktovat.

CC BY-SA

Administrace

HISTORIA LIPENENSIS

Stránky věnované historii obce Lipno nad Vltavou