RYCHTÁŘSTVÍ A RYCHTÁŘI V HISTORICKÝCH LOKALITÁCH OBCE

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace provedena dne 1.7.2022)

Rozsáhlejší panství bývala v dobách feudálního společenského zřízení rozdělena na nižší územně správní jednotky, které se na území Čech nazývaly rychtářství. Jedno rychtářství zpravidla zahrnovalo několik podřazených vesnic a jiných sídelních míst, výjimkou však nebývala ani rychtářství odpovídající svým územním rozsahem pouze jedné jediné vsi. S tím, jak se postupně měnila struktura a hustota osídlení jednotlivých lokalit (vznik a zánik nových sídel, růst populace, apod.), měnilo se nezřídka také rozdělení na jednotlivá rychtářství, a to zejména u těch největších panství a dalších panských velkostatků. Se zánikem feudálního zřízení a s počátkem formování místních obcí po roce 1848 potom postupně zanikl nejen celý původní systém místní správy, ale také tradiční rozdělení na jednotlivá rychtářství.

Do čela rychtářství byl ustanoven nebo zvolen jeho představený, kterým býval rychtář (v něm. psaných textech der Richter, v latinských textech též judex či iudex). Tento byl nezřídka při výkonu své funkce a plnění svých povinností doplňován skupinou několika dalších osob, nazývaných zpravidla jako konšelé nebo starší či přísežní (v něm. textech též jako die Geschwornen). Kromě základních funkcí správních a zastupitelských (a to v obou směrech, tedy jednak jako zástupce obce směrem k vrchnosti, tak jako zástupce vrchnosti směrem k poddaným; zde nutno obec rozumět jako společenstvo osob v místě usedlých), patřilo mezi jeho základní práva a povinnosti také nižší soudnictví a zejména pak dohled nad dodržováním příkazů a povinností a vybírání daní, úroků a jiných poplatků. Sídlem rychtáře a místem většiny úředních jednání potom byla tzv. rychta.

Historikové se vesměs shodují na tom, že nejpropracovanější systém vnitřní správy majetku a dalších souvisejících záležitostí, a to nejen ve smyslu systému jednotlivých panských úředníků a dělby správních činností mezi ně či systém vydaných instrukcí a řádů, ale též ve smyslu systému správy poddanských záležitostí právě skrze systém rychtářství, mívali v minulosti Rožmberkové. Není tedy vůbec žádným překvapením, že se se systémem rychtářství a s osobami rychtářů a přísežných setkáváme v dostupných historických písemných pramenech také v rámci historických lokalit obce, a to ve své podstatě u všech patrimoniálních vlastníků a správců, kteří zde v minulosti měli svůj majetek, resp. zde měli své poddané. Tedy nejen u Rožmberků samotných, ale i u těch ostatních, kteří s nimi byli ještě za dob jejich působení majetkově spojováni, resp. na které správa jejich majetku po roce 1611 přešla.

Ani historickým lokalitám obce se přitom nevyhnuly změny v příslušnosti jednotlivých lokalit k tomu či onomu konkrétního rychtářství. Zatímco v polovině 16. století lze jednotlivá osídlená místa v rámci historických lokalit s jistotou spojovat jen se třemi rychtářstvími spadajícími pod vrchnostenskou pravomoc tří panství (velkostatků), které byly vesměs fakticky spravovány přímo Rožmberky, resp. na ně majetkově napojeny, při zániku feudálního zřízení v polovině 19. století to již bylo celkem osm rychtářství v rámci tří, zcela samostatných patrimoniálních správ.

V dalším textu je uveden stručný přehled a popis jednotlivých rychtářství tak, jak se je dosud podařilo v rámci historických lokalit obce zjistit z dostupných historických pramenů. Vedle původu a okolností vzniku rychtářství, jeho příslušnosti ke konkrétnímu patrimoniálnímu správci, výčtu historických lokalit obce, které pod něj spadaly, a sídel rychtáře, obsahuje tento popis také chronologicky seřazený výčet rychtářů tak, jak se je podařilo dohledat v dostupných pramenech s uvedením doby, kdy najisto zastávali svoji funkci, a kde v době výkonu své funkce sídlili; tedy kde byla tzv. rychta.

Rychtářství Bolechy

Rychtářství Bolechy, nebo též bolešské rychtářství, něm. Gericht Wuellachen, je svým původem jednoznačně nejstarším vyšebrodským rychtářstvím, v rámci kterého byly v minulosti spravovány poddanské záležitosti usedlých v historických lokalitách obce. První výslovnou zmínku o něm nacházíme ve vyšebrodském urbáři z roku 1530, ve kterém je uvedeno jako Judicionatus Wollachen cum villis adiacentibus. Z obsahu zápisů bolešských rychtářů do něj provedených je však zřejmé, že tato územně správní jednotka vyšebrodského klášterního velkostatku je daleko starší.

Až do poloviny 17. století byly pod správou bolešského rychtáře v podstatě veškerá osídlená místa, která tvoří historické lokality obce v užším slova smyslu. Poté, co bylo v 1. pol. 17. století ustanoveno rychtářství slupečenské (něm. Gericht Luppetsching), pod nějž byly převedeny společně se vsí Moravice veškeré lokality tvořící v pozdějších dobách katasterní obec Slupečná, zůstaly pod dohledem bolešského rychtáře v rámci historických lokalit obce jen vsi a samoty v okolí Hodslavského potoka.

Od první písemné zmínky až po jeho zánik bylo bolešské rychtářství v různých dobách nazýváno též rychtářstvím hradovenských (něm. Gericht Kastlern) nebo rychtářstvím jílovickým (něm. Gericht Gillowitz), a to pravděpodobně v závislosti na místě, kde zrovna tou dobou sídlil rychtář. Sídlem rychtáře byla ponejvíce ves Bolechy a ves Jílovice, podle dochovaných záznamů však bylo možné sídlo bolešského rychtáře hledat také ve vsi Hradoví, Březovice či v Loučovickém mlýně. Navíc v dobách, kdy pod bolešské rychtářství patřily ještě vsi Větrná a Jiříčkov, bylo sídlo rychtáře také ve vsi Větrná.

1) Oba dva se v průběhu let 1838 - 1849 ve výkonu funkce fakticky co dva roky měnili. V přehledu je i přesto uvedena doby jejich výkonu funkce jako kontinuální, ikdyž tomu tak fakticky nebylo.

Rychtářství Slupečná

Rychtářství Slupečná, nebo též slupečenské rychtářství, něm. Gericht Luppetsching, vzniklo v polovině 17. století rozdělením původního rychtářství Bolechy na dvě, zcela samostatná rychtářství. Přesně datum vzniku není sice prozatím zřejmé, nicméně ke vzniku slupečenského rychtářství najisto došlo někdy mezi roky 1637 a 1651. Poprvé se tímto rychtářsrtvím setkáváme v Soupise poddaných podle víry, který byl pro poddané vyšebrodského klášterního velkostatku vyhotoven dne ....

Prakticky od samého vzniku až do jeho zániku byla pro slupečesnké rychtářství vyšebrodskou vechnostenskou správou jako příslušná místa určeny ves Moravice a všechny vsi a samoty v okolí Slupečné, které následně vytvořily stejnojmennou katasterní obec. V roce 1750 připadl pod pravomoc slupečenského rychtáře také původně panský mlýn v Hejrově, převedený v tomto roce do trvalého dědičného nájmu mlynáře Schwartzingera.

Přestože se po celou dobu existence slupečenského rychtářství nacházelo sídlo rychtáře nejen v samotné vsi Slupečná, ale v několika případech také ve vsi Kobylnice, přičemž nejméně v jednom případě byl slupečesnkým rychtářem dokonce i držitel mrakšovského statku), v žádném z dostupných historických pramenů není toto rychtářství označováno nijak jinak, než jako slupečenské.

*) Přesný rok, kdy Mathias Schnauder ml. nahradil ve funkci slupečenského rychtáře svého otce není prozatím zřejmý. Mathias Schnauder st. byl rychtářem najisto ještě v roce 1721. Zda jím byl ještě v letech 1722 a 1723 však není zřejmé, pravděpodobně však ano.

**) Konec výkonu funkce rychtáře u mrakšovského Johanna Leitgöba a počátek výkonu funkce Gottfrieda Stoibera se prozatím nepodařilo přesně zjistit.

1) Oba dva jsou uváděni v matričních záznamech jako rychtáři ze Slupečné i po roce 1848. Zda se skutečně jednalo ještě o rychtáře, anebo zda již fakticky vykonávali funkci přednosty (představeného) nově ustanovené slupečenské místní obce, není prozatím zjištěno.

Rychtářství Nové Domky

Rychtářství Nové Domky, nebo též novodomské rychtářství, něm. Gericht Neuhäusel, bylo vyšebrodskou vrchnostenskou správou zřízeno v reakci na vznik zcela nového osídlení v lokalitě známé dnes jako Nové Domky ve spojení s rozšířením osídlení v další pravobřežní klášterní lokalitě, Loučovicích. Samotná ves Nové Domky vznikla tzv. na zelené louce odprodejem původních panských pozemků nacházejících se v blízkosti slupečenského brodu přes řeku Vltavu a výstavbou zcela nových chalup kolem roku 1690. Kdy přesně však bylo nové rychtářství zřízeno, není zřejmé. Dá se však předpokládat, že to bylo krátce po vzniku vsi. První písemnou znínku o rychtářství jako takovém, resp. resp. o novodomském rychtáři, se podařilo prozatím dohledat z roku 1703. Byť se v souvislosti se vznikem rychtářství ve své podstatě jednalo o odštěpení části území, které již bylo v majetku kláštera, a které nepochybně již bylo v určitém režimu i spravováno, nelze v daném případě tvrdit, že by nové novodomské rychtářství vzniklo odštěpením od některého z již existujících rychtářství (do úvahy přitom přichází rychtářství Kapličky popř. rychtářství Slupečná), neboť před vznikem vsi jako takové se v lokalitě žádné stálé obydlí (a tudíž ani poddaní) nenacházelo. Novodomské rychtářství je tak nutné označit za rychtářství původní.

Již při samotném vzniku byly pod novodomské rychtářství podřazeny, kromě samotné vsi Nové Domky (v té době a ještě pár let poté nazývané Neudörfl), také domikální usedlosti (nově zřízené i ty původní) nacházející se v lokalitě Loučovice. Na rozdíl od rožmberských loučovických usedlostí se však ty vyšebrodské nacházely, stejně jako ves Neudörfl, na pravém břehu řeky Vltavy. Obě dvě sídla potom byla pod novodomské rychtářství podřazena až do zániku feudálního zřízení.

V pramenech pocházejících z počátků existence rychtářství se nově vzniklá správní jednotka vyšebrodského velkostatku označovala někdy také jako rychtářství Nové Domky a Loučovice, později se však již téměř výhradně užívalo jen názvu první ze vsí, které pod toto rychtářství patřily. K sídlu rychtáře možno uvést snad jen to, že toto pravděpodbně nikdy nebylo nikde jinde, než ve vsi Nové Domky, neboť v autentických písemných záznamech se setkáváme výhradně s termíny jako rychtář z Nových Domků či rychtář z Neudörflu, a všichni dosud zjištění rychtáři byli usedlí výhradně v této vsi.

Pozn. Ne pro všechny roky existence rychtářství se dosud podařilo najít úřadujícího rychtáře.

xxx

Rychtářství Hejrov (klášter Vyšší Brod)

Rychtářství Hejrov, nebo též hejrovské rychtářství, něm. Gericht Heuraffel, můžeme označit za vůbec nejmladší rychtářství nejen v rámci historických lokalit obce, ale i v rámci celého vyšebrodského klášterního velkostatku. Jako takové bylo ustanoveno a zřízeno až koncem 18. století v době, kdy byl ve vyšebrodské části lokality Hejrov zlikvidován původní panský (vrchnostenský) dvůr Hejrov (něm. Heuraffelhof), v rámci kterého vyšebrodští cisterciáci obhospodařovali majetek původního Hejrovského kláštera. Obdobně, jako tomu bylo v případě vsi Nové Domky, i zde byly nejdříve rozprodány pozemky za účelem výstavby nových chalup, což dalo vzniknout zcela nové dominikální vsi. Rychtář ve vyšebrodské části Hejrova je přitom poprvé zmiňován již v roce 1787, tedy krátce poté, co byla uskutečněna největší vlna prodejů původní panské půdy. Přestože je více než jen pravděpodobné, že ve vyšebrodské části Hejrova po nějakou dobu vedle sebe působila vrchnostenská i poddanská správa (poslední prodeje dvorských pozemků proběhly v roce 1788), původ nového hejrovského rychtářství po stránce územní nutno hledat právě v Hejrovském dvoře.

Kromě vyšebrodské části vsi Hejrov nebyla pod nové hejrovské rychtářství příslušná žádná jiná lokalita. Vyšebrodská část Hejrova byla sice nezřídka označována právě jako Vyšebrodský Hejrov, a s příchodem katastrálních obcí v roce 1789 také jako Zadní Hejrov (něm. Hinterheuraffel), samotné rychtářství je však v historických pramenech označováno výhradně bez přívlastku. Kdy přesně byl pod pravomoc hejrovského rychtáře přeřazen také Hejrovský mlýn původně spravovaný rychtářem slupečenského rychtářství není sice zcela zřejmé, že se tak ale stalo je více než jasné, neboť jedním z posledních hejrovských rychtářů byl právě držitel tohoto mlýna Adalbert Schwarzinger.

Pozn. Ne pro všechny roky existence rychtářství se dosud podařilo najít úřadujícího rychtáře.

xxx 

Rychtářství Malšín / Ostrov

Rychtářství Malšín, nebo též malšínské rychtářství, něm. Gericht Malsching, patřilo mezi jedno z prvních a nejstarších rožmberských rychtářství. Sídelní místa podřazená v pozdějších dobách právě pod toto rychtářství se totiž mezi majetkem Rožmberků nacházejí již v nejstarším dochovaném rožmberském urbáři z roku 1379, a to mezi příslušenstvím k hradu Rožmberk; tedy mezi svým původem nejstarší částí tzv. zboží rožmberského. Kdy přesně bylo toto rychtářství zřízeno však není zřejmé. Jakožto správní jednotku panství Rožmberk jej poprvé nalézáme v urbáři z roku 1494, nepochybně však bude malšínské rychtářství jistě starší. Některá z původních sídel podřazených pod toto rychtářství byla sice postupem času přeřazena pod jiná rychtářství anebo byla z důvodu majetkového převodu z rožmberské evidence zcela vyřazena, obě dvě základní sídelní jednotky, kterými byly ves Malšín a ves Ostrov, byly součástí malšínského rychtářství po celou dobu feudálního zřízení a při vzniku místních obcí se staly základem pro nově ustanovenou místní obec Ostrov.

Již zmiňované urbáře dávají tušit, že ve své podstatě jediná historická lokalita obce, která byla součástí zboží rožmberského již v roce 1379 - tedy ves Plískov, byla součástí malšínského rychtářství od samého počátku jeho existence. S malšínským rychtářstvím je přitom Plískov spojován i poté, co byla ves i s poddanými převedena pod patrimoniální správu a pravomoc vyšebrodského kláštera, a to nejméně do roku 1599, kdy jsou poddaní z Plískova naposledy uvedeni mezi povinnými k platbám také ve vztahu k rožmberské vrchnosti. Z hlediska sídelních struktur nacházejících se v historických lokalitách obce se malšínské rychtářství opětovně stává významným až v polovině 17. století v době, kdy se začíná formovat osídlení v loučovické lokalitě Waldl, která zůstává pod pravomocí malšínského rychtáře až do ustanovení samostatného loučovického rychtářství a jeho odštěpení od rychtářství malšínského v 50. letech 18. století.

S malšínským rychtářstvím však nebyla spojována pouze osídlená mista historických lokalit obce. V pramovmoci rychtáře tohoto rychtářství byly v minulosti najisto také platby za tzv. rejty, které měly ve své držbě poddaní usedlí jinak v lokalitách pod patrimoniální správou jiné vlastíka, především pak vyšebrodského kláštera v rámci rychtářství bolešského a slupečenského. Významný podíl na platbách za "rožmberské" rejty měly i poddaní českokrumlovského kláštera.

Jako malšínské je rychtářství vykazováno pravidelně až do 2. pol. 18. století. Od této doby se v souvislosti s původním malšínským rychtářstvím objevuje jeho nové pojmenování jako rychtářství Ostrov, nebo též rychtářství ostrovské, něm. Gericht Wörles, a to jednoznačně z důvodu trvalého přesídlení rychtáře z Malšína právě do vsi Ostrov, ve které se sídlo rychtářství nepravidelně nacházelo i v dobách, kdy bylo rychtářství vykazováno jako malšínské.

xxx

Rychtářství Loučovice

Rychtářství Loučovice, nebo též loučovické rychtářství, něm. Gericht Kienberg, bylo diminikální rožmberské rychtářství vzniklé v polovině 18. století v reakci na rostoucí osídlení v původních lokalitách Loučovice a Waldl, původně patřících pod pravomoc malšínského rychtářství. Kdy přesně toto rychtářství vzniklo není prozatím zřejmé, poprvé je však plnohodnotný loučovický rychtář písemně připomínán v roce 1756. S relativně autonomní správou lokality, která následně tvořila území tohoto rychtářství se však setkáváme již v roce 1751, kdy je připomínán Bernard Kocher (zvaný též Kochinger) ve funkci tzv. pomocného rychtáře (v orig. lat. semi iudex), jenž měl vyřizovat veškeré záležitosti ve vsi Loučovice právě pro malšínského rychtáře.

V rámci historikých lokalit obce byla pod loučovické rychtářství, které tvořilo součást buquoyského panství Rožmberk až do jeho zániku s příchodem místních obcí, podřazena také lokalita Waldl, která byla vedle samotné vsi Loučovice nezřídka v písemných pramenech vykazována jako zcela samostatné sídlení místo. Se vznikem osídlení také v lokalitě Na Svítilnách (kolem r. 1791) je potom logicky příslušna pod pravomoc loučovického rychtáře i tato historická lokalita obce.

Sídelním místem rychtáře loučovického rychtářství byla výhradně ves Loučovice, tedy přímo lokalita nesoucí tento název. V žádném z dostupných pramenů nenacházíme ani zápis, který by dokládal jiný název tohoto rychtářství.

Pozn. Ne pro všechny roky existence rychtářství se dosud podařilo najít úřadujícího rychtáře.

xxx

Rychtářství Rychnůvek

Popis rychtářství s výčtem rychtářů bude doplněn dodatečně. Na přípravě textu se pracuje.

xxx

Rychtářství Hejrov (panství Krumlov)

Popis rychtářství bude doplněn dodatečně. Na přípravě textu se pracuje.

xxx

xxx

Rychtářství Velké Strážné

Rychtářství Velké Strážné nebo jen Strážné, též stráženské rychtářství, něm. Gericht Gross Drasen nebo jen Drasen, bývalo původní správní jednotkou velkostatku obhospodářovaného krumlovským klášterm sv. Kláry. Jeho existence je známá již z poloviny 17. století, kdy je poprvé uvedeno v rámci Soupisu poddaných podle víry. Jako takové však bude nepochybně daleko starší. Při zrušení kláštera Josefem II. se stalo součástí císařského kamerálního statku spravovaného v rámci Náboženského fondu a poté, co byl v podstatě veškerý původní klášterní majetek v roce 180x prodán Schwarzenberkům, součástí krumlovského panství, pod kterým bylo celé rychtářství spravováno až do vzniku místních obcí.

Již v samém počátku jeho existence byly stráženskými rychtáři spravovány také záležitosti poddaných, které měl krumlovský klášter ve vsích Kramolín a Lopatné a na samotě Edel Mühle. Na příslušnosti těchto poddaných pod stráženské rychtářství přitom nic nezměnily ani majetkové změny spojené se zánikem kláštera. Všechny uvedené lokality zůstaly příslušné ke stráženskému rychtářství i v rámci správy ze strany Náboženského fondu a následně ze strany schwarzenberské knížecí administrativy.

V origunálních písemných pramenech je rychtářství označováno vždy pouze jako rychtářství Strážně (něm. Gericht Drasen). Sídlem rychtáře přitom byla ponejvíce ves Velké Strážné, podle které pravděpodobně neslo celé rychtářství i své jméno. Nejméně ve dvou případech však byl však rychtářem usedlý v sousední vsi nesoucí název Malé Strážné, přičemž nelze vyloučit ani to, že stráženskou rychtu bylo možné po dobu jeho existence hledat i v ostatních vsích, které pod toto rychtářství historicky patřily.

Pozn. Ne pro všechny roky existence rychtářství se dosud podařilo najít úřadujícího rychtáře.

xxx