RYCHTÁŘSTVÍ A RYCHTÁŘI V HISTORICKÝCH LOKALITÁCH OBCE

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace provedena dne 23.6.2022)

Rozsáhlejší panství bývala v dobách feudálního společenského zřízení rozdělena na nižší územně správní jednotky, které se na území Čech nazývaly rychtářství. Jedno rychtářství zpravidla zahrnovalo několik podřazených vesnic a jiných sídelních míst, výjimkou však nebývala ani rychtářství odpovídající svým územním rozsahem pouze jedné jediné vsi. S tím, jak se postupně měnila struktura a hustota osídlení jednotlivých lokalit (vznik a zánik nových sídel, růst populace, apod.), měnilo se nezřídka také rozdělení na jednotlivá rychtářství, a to zejména u těch největších panství a dalších panských velkostatků. Se zánikem feudálního zřízení a s počátkem formování místních obcí po roce 1848 potom postupně zanikl nejen celý původní systém místní správy, ale také tradiční rozdělení na jednotlivá rychtářství.

Do čela rychtářství byl ustanoven nebo zvolen jeho představený, kterým býval rychtář (v něm. psaných textech der Richter, v latinských textech též judex či iudex). Tento byl nezřídka při výkonu své funkce a plnění svých povinností doplňován skupinou několika dalších osob, nazývaných zpravidla jako konšelé nebo starší či přísežní (v něm. textech též jako die Geschwornen). Kromě základních funkcí správních a zastupitelských (a to v obou směrech, tedy jednak jako zástupce obce směrem k vrchnosti, tak jako zástupce vrchnosti směrem k poddaným; zde nutno obec rozumět jako společenstvo osob v místě usedlých), patřilo mezi jeho základní práva a povinnosti také nižší soudnictví a zejména pak dohled nad dodržováním příkazů a povinností a vybírání daní, úroků a jiných poplatků. Sídlem rychtáře a místem většiny úředních jednání potom byla tzv. rychta.

Historikové se vesměs shodují na tom, že nejpropracovanější systém vnitřní správy majetku a dalších souvisejících záležitostí, a to nejen ve smyslu systému jednotlivých panských úředníků a dělby správních činností mezi ně či systém vydaných instrukcí a řádů, ale též ve smyslu systému správy poddanských záležitostí právě skrze systém rychtářství, mívali v minulosti Rožmberkové. Není tedy vůbec žádným překvapením, že se se systémem rychtářství a s osobami rychtářů a přísežných setkáváme v dostupných historických písemných pramenech také v rámci historických lokalit obce, a to ve své podstatě u všech patrimoniálních vlastníků a správců, kteří zde v minulosti měli svůj majetek, resp. zde měli své poddané. Tedy nejen u Rožmberků samotných, ale i u těch ostatních, kteří s nimi byli ještě za dob jejich působení majetkově spojováni, resp. na které správa jejich majetku po roce 1611 přešla.

Ani historickým lokalitám obce se přitom nevyhnuly změny v příslušnosti jednotlivých lokalit k tomu či onomu konkrétního rychtářství. Zatímco v polovině 16. století lze jednotlivá osídlená místa v rámci historických lokalit s jistotou spojovat jen se třemi rychtářstvími spadajícími pod vrchnostenskou pravomoc tří panství (velkostatků), které byly vesměs fakticky spravovány přímo Rožmberky, resp. na ně majetkově napojeny, při zániku feudálního zřízení v polovině 19. století to již bylo celkem osm rychtářství v rámci tří, zcela samostatných patrimoniálních správ.

Přehled vývoje poddanské správy historických lokalit skrze rychtářství jednotlivých patrimoniálních administrativ
Patrimoniální správa (panství/velkostatek) rychtářství v pol. 16. století rychtářství v pol. 19. století
Klášter Vyšší Brod Bolechy Bolechy
Slupečná
--- Nové Domky
--- Hejrov (Zadní)
Panství Rožmberk Malšín Ostrov
Loučovice
Panství Krumlov Rychnůvek Hejrov
--- Velké Strážné

V dalším textu je uveden stručný přehled a popis jednotlivých rychtářství tak, jak se je dosud podařilo v rámci historických lokalit obce zjistit z dostupných historických pramenů. Vedle původu a okolností vzniku rychtářství, jeho příslušnosti ke konkrétnímu patrimoniálnímu správci, výčtu historických lokalit obce, které pod něj spadaly, a sídel rychtáře, obsahuje tento popis také chronologicky seřazený výčet rychtářů tak, jak se je podařilo dohledat v dostupných pramenech s uvedením doby, kdy najisto zastávali svoji funkci, a kde v době výkonu své funkce sídlili; tedy kde byla tzv. rychta.

Rychtářství Bolechy


Rychtářství Bolechy, nebo též bolešské rychtářství, něm. Gericht Wuellachen, je svým původem jednoznačně nejstarším vyšebrodským rychtářstvím, v rámci kterého byly v minulosti spravovány poddanské záležitosti usedlých v historických lokalitách obce. První výslovnou zmínku o něm nacházíme ve vyšebrodském urbáři z roku 1530, ve kterém je uvedeno jako Judicionatus Wollachen cum villis adiacentibus. Z obsahu zápisů bolešských rychtářů do něj provedených je však zřejmé, že tato územně správní jednotka vyšebrodského klášterního velkostatku je daleko starší.

Až do poloviny 17. století byly pod správou bolešského rychtáře v podstatě veškerá osídlená místa, která tvoří historické lokality obce v užším slova smyslu. Poté, co bylo v 1. pol. 17. století ustanoveno rychtářství slupečenské (něm. Gericht Luppetsching), pod nějž byly převedeny společně se vsí Moravice veškeré lokality tvořící v pozdějších dobách katasterní obec Slupečná, zůstaly pod dohledem bolešského rychtáře v rámci historických lokalit obce jen vsi a samoty v okolí Hodslavského potoka.

Příslušnost historických lokalit obce pod rychtářství Bolechy
do pol. 17. století Dobrá Voda, Březovice, Kramolín (část), Lopatné (část), Loučovický mlýn, Slupečná, Petrův mlýn, Kobylnice, Mrakšov, Lipno, Studené, Plískov, Kaliště
od pol. 17. století Dobrá Voda, Březovice, Kramolín (část), Lopatné (část), Loučovický mlýn, 

Od první písemné zmínky až po jeho zánik bylo bolešské rychtářství v různých dobách nazýváno též rychtářstvím hradovenských (něm. Gericht Kastlern) nebo rychtářstvím jílovickým (něm. Gericht Gillowitz), a to pravděpodobně v závislosti na místě, kde zrovna tou dobou sídlil rychtář. Sídlem rychtáře byla ponejvíce ves Bolechy a ves Jílovice, podle dochovaných záznamů však bylo možné sídlo bolešského rychtáře hledat také ve vsi Hradoví, Březovice či v Loučovickém mlýně. Navíc v dobách, kdy pod bolešské rychtářství patřily ještě vsi Větrná a Jiříčkov, bylo sídlo rychtáře také ve vsi Větrná.

Chronologický přehled rychtářů rychtářství Bolechy
doba výkonu funkce jméno a příjmení (přízvisko) sídlo rychty poznámka
před r. 1530 Georgius Větrná
1530 Michel Větrná
1601 Michl Wurzinger Hradoví
1651 Hans Mühlböck Jílovice
1667 - 1679 Gregor Wagner Jílovice
1680 - 1696 Lorenz Mühlböckh Bolechy
1697 - 1710 Johann Irsigler Bolechy
1711 - 1735 Thomas Sultzer Bolechy
1734 - 1735 Henrich Irsigler Bolechy
1736 - 1741 Maximilian Wagner Bolechy
1742 - 1788 Johann Sultzer Bolechy
1752 Franz Sultzer Bolechy
1788 - 1790 Kaspar Irsigler Bolechy
1790 - 1797 Anton Tweraser Jílovice
1797 - 1799 Engelberth Sulzer Bolechy
1800 - 1806 Michael Schimpl Jílovice
1808 - 1813 Adalbert Irsigler Loučovický mlýn
1813 - 1818 Anton Freÿer Jílovice
1819 - 1822 Jakob Mühlböck Březovice
1822 - 1835 Joseph Mühlböck Jílovice
1837 - 1849 Johann Mühlböck Jílovice 1)
1838 - 1849 Michael Wagner Jílovice 1)
1850 - 1853 Albert Fischbäk Hradoví

1) Oba dva se v průběhu let 1838 - 1849 ve výkonu funkce fakticky co dva roky měnili. V přehledu je i přesto uvedena doby jejich výkonu funkce jako kontinuální, ikdyž tomu tak fakticky nebylo.

Rychtářství Slupečná


Rychtářství Slupečná, nebo též slupečenské rychtářství, něm. Gericht Luppetsching, vzniklo v polovině 17. století rozdělením původního rychtářství Bolechy na dvě, zcela samostatná rychtářství. Přesně datum vzniku není sice prozatím zřejmé, nicméně ke vzniku slupečenského rychtářství najisto došlo někdy mezi roky 1637 a 1651. Poprvé se tímto rychtářsrtvím setkáváme v Soupise poddaných podle víry, který byl pro poddané vyšebrodského klášterního velkostatku vyhotoven dne ....

Prakticky od samého vzniku až do jeho zániku byla pro slupečesnké rychtářství vyšebrodskou vechnostenskou správou jako příslušná místa určeny ves Moravice a všechny vsi a samoty v okolí Slupečné, které následně vytvořily stejnojmennou katasterní obec. V roce 1750 připadl pod pravomoc slupečenského rychtáře také původně panský mlýn v Hejrově, převedený v tomto roce do trvalého dědičného nájmu mlynáře Schwartzingera.

Příslušnost historických lokalit obce pod rychtářství Slupečná
od pol. 17. století Slupečná, Petrův mlýn, Kobylnice, Mrakšov, Lipno, Studené, Plískov, Kaliště
od roku 1750 navíc také Hejrovský mlýn 

Přestože se po celou dobu existence slupečenského rychtářství nacházelo sídlo rychtáře nejen v samotné vsi Slupečná, ale v několika případech také ve vsi Kobylnice, přičemž nejméně v jednom případě byl slupečesnkým rychtářem dokonce i držitel mrakšovského statku), v žádném z dostupných historických pramenů není toto rychtářství označováno nijak jinak, než jako slupečenské.

Chronologický přehled rychtářů rychtářství Slupečná
doba výkonu funkce jméno a příjmení (přízvisko) sídlo rychty poznámka
1651 - 1658 Matthias Matschego Slupečná
1659 - 1667 Samuel Merox Kobylnice
1668 - 1671 Jacob Schnauder Slupečná
1672 - 1690 Veicht Mörxbaur Slupečná
1691 - 1704 Lienhardt Stoiber Kobylnice
1705 - 1723* Mathias Schnauder Slupečná
1723* - 1747 Mathias Schnauder ml. Slupečná
1748 - 1782 Lorenz Schnauder Slupečná
1782 - 1825 Johann Schnauder Slupečná
1826 - 1829** Johann Leitgöb Mrakšov
1830** - 1836 Gottfried Stoiber
1837 - 1846 Johann Schnauder
1846 - 1847 Franz Haslinger
1848 - 1851 Johann Buchner 1)
1851 - 1853 Johann Schnauder 1)

*) Přesný rok, kdy Mathias Schnauder ml. nahradil ve funkci slupečenského rychtáře svého otce není prozatím zřejmý. Mathias Schnauder st. byl rychtářem najisto ještě v roce 1721. Zda jím byl ještě v letech 1722 a 1723 však není zřejmé, pravděpodobně však ano.

**) Konec výkonu funkce rychtáře u mrakšovského Johanna Leitgöba a počátek výkonu funkce Gottfrieda Stoibera se prozatím nepodařilo přesně zjistit.

1) Oba dva jsou uváděni v matričních záznamech jako rychtáři ze Slupečné i po roce 1848. Zda se skutečně jednalo ještě o rychtáře, anebo zda již fakticky vykonávali funkci přednosty (představeného) nově ustanovené slupečenské místní obce, není prozatím zjištěno.

Rychtářství Nové Domky


Rychtářství Nové Domky, nebo též novodomské rychtářství, něm. Gericht Neuhäusel, bylo vyšebrodskou vrchnostenskou správou zřízeno v reakci na vznik zcela nového osídlení v lokalitě známé dnes jako Nové Domky ve spojení s rozšířením osídlení v další pravobřežní klášterní lokalitě, Loučovicích. Samotná ves Nové Domky vznikla tzv. na zelené louce odprodejem původních panských pozemků nacházejících se v blízkosti slupečenského brodu přes řeku Vltavu a výstavbou zcela nových chalup kolem roku 1690. Kdy přesně však bylo nové rychtářství zřízeno, není zřejmé. Dá se však předpokládat, že to bylo krátce po vzniku vsi. První písemnou znínku o rychtářství jako takovém, resp. resp. o novodomském rychtáři, se podařilo prozatím dohledat z roku 1703. Byť se v souvislosti se vznikem rychtářství ve své podstatě jednalo o odštěpení části území, které již bylo v majetku kláštera, a které nepochybně již bylo v určitém režimu i spravováno, nelze v daném případě tvrdit, že by nové novodomské rychtářství vzniklo odštěpením od některého z již existujících rychtářství (do úvahy přitom přichází rychtářství Kapličky popř. rychtářství Slupečná), neboť před vznikem vsi jako takové se v lokalitě žádné stálé obydlí (a tudíž ani poddaní) nenacházelo. Novodomské rychtářství je tak nutné označit za rychtářství původní.

Již při samotném vzniku byly pod novodomské rychtářství podřazeny, kromě samotné vsi Nové Domky (v té době a ještě pár let poté nazývané Neudörfl), také domikální usedlosti (nově zřízené i ty původní) nacházející se v lokalitě Loučovice. Na rozdíl od rožmberských loučovických usedlostí se však ty vyšebrodské nacházely, stejně jako ves Neudörfl, na pravém břehu řeky Vltavy. Obě dvě sídla potom byla pod novodomské rychtářství podřazena až do zániku feudálního zřízení. V pramenech pocházejících z počátků existence rychtářství se nově vzniklá správní jednotka vyšebrodského velkostatku označovala někdy také jako rychtářství Nové Domky a Loučovice, později se však již téměř výhradně užívalo jen názvu první ze vsí, které pod toto rychtářství patřily. K sídlu rychtáře možno uvést snad jen to, že toto pravděpodbně nikdy nebylo nikde jinde, než ve vsi Nové Domky, neboť v autentických písemných záznamech se setkáváme výhradně s termíny jako rychtář z Novýcho Domků či rychtář z Neudörflu, a všichni dosud zjištění rychtáři byli usedlí výhradně v této vsi.

Chronologický přehled rychtářů rychtářství Nové Domky
doba výkonu funkce jméno a příjmení (přízvisko) sídlo rychty poznámka
1703 - 1711 Thomas Dibolt Nové Domky
1714 - 1726 Samuel Schiebani Nové Domky
1735 - 1740 Johann Schiebani Nové Domky
1742 - 1750 Georg Scherhaufer Nové Domky
1755 - 1770 Franz Haslinger Nové Domky
1777 - 1787 Philipp Scherhaufer Nové Domky
1792 - 1799 Michael Krammer Nové Domky
1803 - 1819 Johann Mühlbäck Nové Domky
1823 - 1825 Bernhard Krammer Nové Domky
1828 - 1835 Paul Wolfschläger Nové Domky
1840 - 1847 Simon Wagner Nové Domky

Pozn. Ne pro všechny roky existence rychtářství se dosud podařilo najít úřadujícího rychtáře.

xxx

Rychtářství Hejrov (klášter Vyšší Brod)


Rychtářství Hejrov, nebo též hejrovské rychtářství, něm. Gericht Heuraffel, můžeme označit za vůbec nejmladší rychtářství nejen v rámci historických lokalit obce, ale i v rámci celého vyšebrodského klášterního velkostatku. Jako takové bylo ustanoveno a zřízeno až koncem 18. století v době, kdy byl ve vyšebrodské části lokality Hejrov zlikvidován původní panský (vrchnostenský) dvůr Hejrov (něm. Heuraffelhof), v rámci kterého vyšebrodští cisterciáci obhospodařovali majetek původního Hejrovského kláštera. Obdobně, jako tomu bylo v případě vsi Nové Domky, i zde byly nejdříve rozprodány pozemky za účelem výstavby nových chalup, což dalo vzniknout zcela nové dominikální vsi. Rychtář ve vyšebrodské části Hejrova je přitom poprvé zmiňován již v roce 1787, tedy krátce poté, co byla uskutečněna největší vlna prodejů původní panské půdy. Přestože je více než jen pravděpodobné, že ve vyšebrodské části Hejrova po nějakou dobu vedle sebe působila vrchnostenská i poddanská správa (poslední prodeje dvorských pozemků proběhly v roce 1788), původ nového hejrovského rychtářství po stránce územní nutno hledat právě v Hejrovském dvoře.

Kromě vyšebrodské části vsi Hejrov nebyla pod nové hejrovské rychtářství příslušná žádná jiná lokalita. Vyšebrodská část Hejrova byla sice nezřídka označována právě jako Vyšebrodský Hejrov, a s příchodem katastrálních obcí v roce 1789 také jako Zadní Hejrov (něm. Hinterheuraffel), samotné rychtářství je však v historických pramenech označováno výhradně bez přívlastku. Kdy přesně byl pod pravomoc hejrovského rychtáře přeřazen také Hejrovský mlýn původně spravovaný rychtářem slupečenského rychtářství není sice zcela zřejmé, že se tak ale stalo je více než jasné, neboť jedním z posledních hejrovských rychtářů byl právě držitel tohoto mlýna Adalbert Schwarzinger.

Chronologický přehled rychtářů rychtářství Hejrov
doba výkonu funkce jméno a příjmení (přízvisko) sídlo rychty poznámka
1787 Franz Sutko Zadní Hejrov
1792 - 1808 Franz Presel Zadní Hejrov
1813 Andreas Mohendl Zadní Hejrov
1821 - 1822 Anton Thurner Zadní Hejrov
1823 - 1829 Andreas Mohendl Zadní Hejrov
1831 - 1833 Johann Presch Zadní Hejrov
1839 - 1840 Johann Kollinger Zadní Hejrov
1844 - 1846 Adalbert Schwarzinger Zadní Hejrov mlynář na Hejrovském mlýně

Pozn. Ne pro všechny roky existence rychtářství se dosud podařilo najít úřadujícího rychtáře.

xxx 

Rychtářství Malšín


Popis rychtářství bude doplněn dodatečně. Na přípravě textu se pracuje.

Chronologický přehled rychtářů rychtářství Malšín / Ostrov
doba výkonu funkce jméno a příjmení (přízvisko) sídlo rychty poznámka
1667 Abraham Stockhinger Malšín
1668 - 1675 Valentin Zischko Malšín
1677 - 1679 Andreas Gabÿ Malšín
1680 - 1691 Simon Wätzl Malšín
1692 - 1701 Nicolas Jocham Ostrov
1702 - 1724 Georg Stockhinger Malšín
1725 - 1748 Lorenz Pinter Ostrov
1750 - 1768 Gabriel Stockhinger Malšín
1769 - 1779 Joseph Pinter Ostrov
1780 - 1786 Simon Holzbaur Ostrov
1786 Simon Stockhinger Ostrov
1788 - 1794 Simon Holzbaur Ostrov
1795 - 1809 Adalbert Pinter Ostrov
1810 - 1825 Joseph Standfest Ostrov
1827 - 1835 Kaspar Wagner Ostrov
1836 - 1850 Matthias Pomeisel Ostrov

xxx

Rychtářství Loučovice


Rychtářství Loučovice, nebo též loučovické rychtářství, něm. Gericht Kienberg, bylo diminikální rožmberské rychtářství vzniklé v polovině 18. století v reakci na rostoucí osídlení v původních lokalitách Loučovice a Waldl, původně patřících pod pravomoc malšínského rychtářství. Kdy přesně toto rychtářství vzniklo není prozatím zřejmé, poprvé je však plnohodnotný loučovický rychtář písemně připomínán v roce 1756. S relativně autonomní správou lokality, která následně tvořila území tohoto rychtářství se však setkáváme již v roce 1751, kdy je připomínán Bernard Kocher (zvaný též Kochinger) ve funkci tzv. pomocného rychtáře (v orig. lat. semi iudex), jenž měl vyřizovat veškeré záležitosti ve vsi Loučovice právě pro malšínského rychtáře.

V rámci historikých lokalit obce byla pod loučovické rychtářství, které tvořilo součást buquoyského panství Rožmberk až do jeho zániku s příchodem místních obcí, podřazena také lokalita Waldl, která byla vedle samotné vsi Loučovice nezřídka v písemných pramenech vykazována jako zcela samostatné sídlení místo. Se vznikem osídlení také v lokalitě Na Svítilnách (kolem r. 1791) je potom logicky příslušna pod pravomoc loučovického rychtáře i tato historická lokalita obce.

Chronologický přehled rychtářů rychtářství Loučovice
doba výkonu funkce jméno a příjmení (přízvisko) sídlo rychty poznámka
1751 Bernard Kocher (Kochinger) Loučovice pomocný rychtář (semi iudex)
1756 - 1765 Jacob Kroiher Loučovice
1773 Lorenz Kroiher Loučovice
1776 - 1826 Lorenz Kocher (Kochinger) Loučovice
1831 - 1836 Geottfried Kochinger Loučovice
1845 Joseph Tweraser Loučovice

Pozn. Ne pro všechny roky existence rychtářství se dosud podařilo najít úřadujícího rychtáře.

xxx

Rychtářství Rychnůvek


Popis rychtářství s výčtem rychtářů bude doplněn dodatečně. Na přípravě textu se pracuje.

xxx

Rychtářství Hejrov (panství Krumlov)


Popis rychtářství bude doplněn dodatečně. Na přípravě textu se pracuje.

xxx

Chronologický přehled rychtářů rychtářství Hejrov
doba výkonu funkce jméno a příjmení (přízvisko) sídlo rychty poznámka
1711 - 1714 Georg Leitgöb Hejrov
1716 - 1731 Phillipp Preitschopf Hejrov
1733 - 1741 Michael Freismueth Hejrov
1743 - 1771 Joseph Preitschopf Hejrov
1771 - 1784 Maximilian Ortner Hejrov
1786 - 1795 Ferdinand Leitgöb Hejrov
1797 Matthias Mahendl Hejrov
1798 - 1803 Andreas Presel Hejrov
1804 - 1805 Georg Fink Hejrov
1806 - 1812 Martin Ortner Hejrov
1813 - 1816 Matthias Pröll Hejrov
1818 - 1821 Franz Lockinger Hejrov
1825 - 1826 Anton Pröll Hejrov
1828 - 1837 Franz Lockinger Hejrov
1838 - 1840 Jakob Fink Hejrov
1842 Franz Lockinger Hejrov
1843 - 1847 Andreas Mohendl Hejrov
1848 - 1850 Jakob Fink Hejrov
1851 - 1852 Adalbert Pröll Hejrov

xxx

Rychtářství Velké Strážné


Rychtářství Velké Strážné nebo jen Strážné, též stráženské rychtářství, něm. Gericht Gross Drasen nebo jen Drasen, bývalo původní správní jednotkou velkostatku obhospodářovaného krumlovským klášterm sv. Kláry. Jeho existence je známá již z poloviny 17. století, kdy je poprvé uvedeno v rámci Soupisu poddaných podle víry. Jako takové však bude nepochybně daleko starší. Při zrušení kláštera Josefem II. se stalo součástí císařského kamerálního statku spravovaného v rámci Náboženského fondu a poté, co byl v podstatě veškerý původní klášterní majetek v roce 180x prodán Schwarzenberkům, součástí krumlovského panství, pod kterým bylo celé rychtářství spravováno až do vzniku místních obcí.

Již v samém počátku jeho existence byly stráženskými rychtáři spravovány také záležitosti poddaných, které měl krumlovský klášter ve vsích Kramolín a Lopatné a na samotě Edel Mühle. Na příslušnosti těchto poddaných pod stráženské rychtářství přitom nic nezměnily ani majetkové změny spojené se zánikem kláštera. Všechny uvedené lokality zůstaly příslušné ke stráženskému rychtářství i v rámci správy ze strany Náboženského fondu a následně ze strany schwarzenberské knížecí administrativy.

Příslušnost historických lokalit obce pod rychtářství Velké Strážné
do r. 1782 Kramolín (část), Lopatné (část), Edelmühle
od r. 1782

Sídlem rychtáře byla ponejvíce ves Velké Strážné, podle které neslo celé rychtářství i své jméno. Ve dvou případech byl však rychtářem usedlý v sousední vsi nesoucí název Malé Strážné.

Chronologický přehled rychtářů rychtářství Velké Strážné
doba výkonu funkce jméno a příjmení (přízvisko) sídlo rychty poznámka
1651 Thomas Thier pp. Velké Strážné Soupis poddaných
1674 - 1685 Veicht Thier Velké Strážné
1686 - 1698 Veicht Fischbäckher Malé Strážné
1699 - 1723 Matthias Thier Velké Strážné
1724 - 1731 Paul Märtl Velké Strážné
1732 - 1753 Wenzel Thier Velké Strážné
1759 - 1770 Nicolas Märtl Velké Strážné
1771 - 1784 Joseph Slapschi Velké Strážné
1823 Joseph Märtl Malé Strážné
1830 - 1834 Matthias Kerschberger Velké Strážné

Pozn. Ne pro všechny roky existence rychtářství se dosud podařilo najít úřadujícího rychtáře.

xxx 

Podmínky použití informací:

Není-li u jednotlivých příspěvků, článků a ostatního textu uvedeno jinak, je veškerý textový obsah těchto webových stránek volně k dispozici a je zpřístupňován v rámci licence Creative Commons BY-SA 3.0 CZ. Obrazový obsah může být chráněn autorským zákonem. V případě zájmu o použití některého z obrázků či fotografie nás neváhejte kontaktovat.

CC BY-SA

Administrace

HISTORIA LIPENENSIS

Stránky věnované historii obce Lipno nad Vltavou