PLÍSKOV (Stockern)

Tato historická lokalita, ležící v nadmořské výšce 850 m n.m. cca 2,2 km SZ od centra obce Lipno nad vltavou, bývala v minulosti vískou se dvěmi statky a několika chalupami. Všechna původní stavení stávala v blízkosti cesty vedoucí ze Slupečné přes Studené do Frymburka. Když se tuto lokalitu nepodařilo po nuceném vysídlení původních německých obyvatel po 2. sv. válce úspěšně dosídlit, potkal jí naprosto stejný osud, jako většinu ostatních původně osídlech lokalit na území dvešní obce, kterých se přímo nedotkla výstavba vodního díla Lipno; původní stavby byly zbourány a v místech, kde původně stávaly, začala indoviduální výstavba rekreačních objektů. V současné době je Plískov chatovou osadou obce, která vykazuje, obdobně jako Studené, znaky torzální historické osady druhotně převrstvené drobnou rekreační zástavbou (srov. klasifikaci CZ_RETRO).

Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality

Vůbec první písemná zmínka o Plískově je obsažena v rožmberském urbáři z roku 1379, ve které je jako Pluskow u Frymburka (v orig. lat. Pluskow prope Fridburgh) zapsán mezi mnoha dalšími místy v majetku Rožbmberků jako "zboží" příslušející k hradu Rožmberk (panství Rožmberské). Stejně jako ostatní historické lokality, je i toto místo zapsáno ve vyšebrodském urbáři datovaném do roku 1530 (zde zapsán jako Stockharn). Až do konce 16. století se pak toto místo kromě záznamů vyšebrodského kláštera i nadále objevuje v urbářích rožmberského panství jako příslušenství tohoto panství, jakož i v záznamech rakouského kláštera ve Schläglu. Z tohoto lze dovozovat, že i po převzetí (části) poddaných vyšebrodským klášterem se na tomto místě projevovala tzv. feudální poddanská roztříštěnost, charakteristická zejména pro lokalitu Kramolín a Lopatné, a že Plískov byl pod vícečetnou feudální (patrimoniální) správou. Lze však téměř najisto konstatovat, že po roce 1530 byla tato roztříštěnost pouze majetkového charakteru. Ze zápisu v rožmberském urbáři z roku 1589, ve kterém je toto místo zapsáno jako Stokern, je potom zřejmé, že celá ves již plně náleží pod patrimoniální správu vyšebrodského kláštera, pod kterou potom patří až do vzniku místních obcí. 

V počátcích vrchnostenské správy vyšebrodského kláštera byla ves Plískov součástí rychtářství Bolechy, po vzniku rychtářství Slupečná v 1. pol. 17. století potom bylo toto místo podřazeno právě pod toto rychtářství. V rámci rožmberského panství byl Plískov ze správního hlediska součástí rychtářství Malšín. Správa pozemků rakouských premostrátů byla podřazena pod faru Frymburk, nad kterou měli již od počátku 14. století patronát. 

Při vzniku místních obcí v 2. pol. 19. století se ves Plískov stává sídelní jednotkou s charakterem místní části stejnojmenné osady spadající pod nově vzniklou místní obec Slupečná. Součástí osady Plískov se kromě usedlostí a domů nacházejících přímo ve vsi stala i samota Kaliště, která byla jako součást vsi Plískov evidována již v dobách formování prvních berních jednotek - tzv. katasterních obcí. Součástí obce Slupečná je Plískov až do roku 1957. Od 1.1.1958 je pak osadou obce Lipno nad Vltavou.

Stručně k vývoji sídelní struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu

Ze zápisů v rožmberských urbářích z přelomu 15. a 16. století vyplývá, že Plískov měl charakter poddanského dvora (v urbáři z roku 1494 v orig. Curie Stokcharn a v urbářích z 1. pol. 16. století v orig. Curie Stogkern), a zápisy v nich dávají podklad k závěru, že již v této době zde byly dvě usedlosti, neboť usedlími zde byli podle těchto zápisů jistý Jiřík s Jakšem (v orig. zápisech Jirzik a Jax či Jachsch) a jistý Mareš (v orig. zápise z roku 1494 Marss čili Marš) ze Studeného, kterého počátkem 16. století nahradil poddaný jménem Welfl. Jména dochovaných usedlých přitom dávají tušit původní staročeský charakter místa.

Podle zápisů do vyšebrodského urbáře z roku 1530 byly v Plískově pod správou kláštera dvě poddanské usedlosti, které i v té době vykazovaly charakter zemědělského dvora, neboť úroční a další odvodní povinnosti z těchto dvou dvorů jsou v urbáři připisovány poddanému se jménem Procksche (který platil z menšího dvora - v orig. lat. de media curia) a poddanému jménem Cristoff (který platil ze dvora - v orig. lat. de curia).

Jediným urbářem Rožmberského panství, ve kterém jsou ještě jmennovitě zaspány i osoby povinné k platbám z Plískova, a který byl najisto vyhotoven až po roce 1530, je urbář z roku 1578. V tomto urbáři jsou sice pod Plískovem (v urbáři již zaspán jen jako Stogkhern bez bližší specifikace jako dvůr) zapsáni tři poddaní, kteří byli vůči majiteli rožmberského panství k odvodu Jiřského a Havelského úroku, nicméně třetím s těchto poddaných je jistý Thomashkhu von Studene, který je najisto usedlým ve vsi Studené (viz lokalita Studené). Zbylými dvěma fakticky usedlými v Plískově byli podle tohoto urbáře ChristannLeonchart.

K majetkovým vztahům rakouských premostrátů, kteří podle záznamů z roku 1593 drželi v Plískově 2 statky (statky ve smyslu pozemků, v orig. něm. Güter), není známo bližších skutečností.

V 1. pol. 17. století, při zakládání nových pozemkových (gruntovních) knih vyšebrodskými cisterciáky, se ve vsi Plískov nacházely stále jen dvě poddanské usedlosti, což odpovídá i příslušným záznamům ve vrchnostenské berní evidenci (berní rula). Podle záznamů v těchto evidencích byly držiteli těchto dvou usedlostí Urban Puechhandl (zvaný též Stockhinger) a Georg Stockhinger. Je přitom zcela evidentní, že původem jejich příjmení bylo právě místo, na kterém žili, tedy ves Plískov čili Stockhern. Podle záznamů v berní rule z roku 1653 měli oba dva usedlí rolníci vlastnosti osedlého a dohromady obhospodařovali 49 strychů zemědělské půdy. (pozn. Třetím usedlým zaspaným pod vsí Plískov v berní rule, M. Lachenwitzer, byl fakticky usedlý v Kališti, které berně pod Plískov spadalo).

V Soupise poddaných podle víry z roku 1651 je ve vsi Plískov ve dvou poddanských usedlostech evidováno celkem deset poddaných. Z ohledem na absenci dětí do 10 let je pak možné skutečný počet obyvatel jen odhadovat na 15 až 20.

V roce 1713, v počátcích formování tereziánského katastru spojeného se zakládáním zcela nových pozemkových knih, jsou v Plískově i nadále evidovány jen dvě usedlosti, v té době patřící Josefu Wentzlovi a Veichtu (Vítu) Wagnerovi. V souhrnné evidenci tereziánského katastru je u Plískova evidováno 64.1 strychů polí, 5.1 strychů lad, 61.1. strychů pastvin, 13 strychů luk a 56 strychů lesa. Tato souhrnná evidence je však včetně Kaliště, proto není možné pouze z těhto údajů najisto zjistit rozsah obhospodařované půdy toliko v Plískově.

Ke změně v počtu poddanských usedlostí nedošlo ani v době následné, když podle následující pozemkové knihy, ve které jsou poddanské usedlosti evidovány počínaje rokem 1777, jsou i koncem 18. století v Plískově stále jen dvě poddanské usedlosti. Jako usedlí jsou na tomto místě evidováni Jacob Lepschi a Frantz Stoiber. Počet usedlostí v Plískově se potom nemění až do roku 1880. Z operátu stabilního katastru je však seznatelné, že v době jeho formování (rok 1823) byly v Plískově již tři obytné domy. Třetí dům, který měl číslo popisné 3, byl však majetkově součástí statku s č.p. 2 Frantze Stoibera.

Přesná podoba a poloha usedlostí v Plískově je zjistitelná až z mapových podkladů stabilního katastru. Stejně jako ve vsi Studené však již z mapových podkladů, které byly vyhotoveny v dřívejších dobách, vyplývá, že obě dvě původní usedlosti měly charakter zemědělského dvora, které se postupně vyvynuly až do tzv. vierkantů.

Při prvním československém sčítání lidu v roce 1921 bylo sice v osadě Plískov evidováno celkem šest obytných domů s 25 obyvateli německé národnosti, ovšem pouze čtyři domy byly podle sčítacího operátu skutečně obydlené. Jako prázdné byly při tomto sčítání vykázány dům čp. 5 (patřící jinak Josefu Preitschopfovi z domu čp. 4) a dům čp. 7 (patřící jinak Johannu Scherhauserovi z domu čp. 1). Dům čp. 2 patřil Aloisi Sonnbergerovi a dům čp. 3 Johannu Sulzerovi. V případě domů s čp. 4 a 5 se však fakticky jednalo o domy v Kališti. Ve skutečnosti tak možno pod Plískov jako takový v roce 1921 podřadit čtyři obytné domy (z toho jeden neobydlený), ve kterých žilo celkem 19 obyvatel. Dům čp. 6 zachycený v operátu stabilního katastru, který původně patřil pod samotu v Kališti, při sčítání v roce 1921 již neexistoval. Všichni uvedení vlastníci ve svých domech také se svými rodinami bydleli. Kromě Johana Sulzera, který byl dělníkem v loučovické továrně bratří Poráků, byly všichni dospělí obyvatelé Plískova zaměstnáni zemědělskou činností (sedláci, pomocné zemědělské síly, popř. ženy v domácnosti).

Při druhém meziválečném sčítání lidu a domů v roce 1930 byly v samotném Plískově zjištěny také čtyři obytné domy s 24 obyvateli německé národnosti (v Kališti to potom byly 2 domy a 12 obyvatel). Podle tehdejší metodiky posuzování osídlených lokalit byl Plískov posuzován jako samota.

V roce 1950 byly v osadě Plískov zjištěny již jen dva obytné domy, přičemž ani jeden z nich nebyl trvale obydlený. Které dva domy z těch původných (včetně Kaliště) to byly nemáme prozatím přesně zjištěno. Letecké snímky z roku 1961 potom dokazují, že v tomto roce se na zde nenachází ani jediný z původních domů, které osadu Plískov ještě v na konci 40. let tvořily. Je zde patrná pouze jediná drobná stavba na místě původního statku s čp. 1; pravděpodobně se jedná o první s rekreačních objektů, které zde v následujícíh letech, zejména díky jedinečnému výhledu na nově vzniklé lipenské jezero, rostly jako houby po deši.

Vývoj v počtu domů a obyvatelstva v Plískově podle oficiálních výsledků sčítání lidu (včetně samoty Kaliště):

rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
domy 4 7 8 7 6 6 6 2
obyvatelé 40 46 40 36 41 25 36 0

Autor příspěvku: rz52 (Poslední aktualizace provedena dne 8.1.2021)

Podmínky použití informací:

Není-li u jednotlivých příspěvků, článků a ostatního textu uvedeno jinak, je veškerý textový obsah těchto webových stránek volně k dispozici a je zpřístupňován v rámci licence Creative Commons BY-SA 3.0 CZ. Obrazový obsah může být chráněn autorským zákonem. V případě zájmu o použití některého z obrázků či fotografie nás neváhejte kontaktovat.

Administrace

Stránky věnované historii obce Lipno nad Vltavou