PETRŮV MLÝN (Petermühle)

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace povedena dne 27.6.2021)

Petrův mlýn, který býval po dlouhá staletí jediným slupečenským mlýnem, stával na Slupečenském potoce v místech, kde se v současné době nachází přístaviště jachet Landal Marina Lipno, cca 750 m západně od centra obce. Díky své poloze na samé hranici zátopové oblasti lipenské přehradní nádrže (samotný mlýn cca 725 m n.m.) byl však nejen mlýn, ale i celá lokalita, která k mlýnu patřila, po druhé světové válce logicky předurčeny k úplnému zániku, a dnes je nutné tuto historickou lokalitu obce označit za zcela zaniklou (optikou klasifikace CZ_RETRO zaniké sídlo).

Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality

Petrův mlýn je vůbec poprvé zmiňován v urbáři vyšebrodského klášterního majetku z roku 1530. Zde je pod vsí Slupečná (v orig. lat. Lupoczing) v pořadí jako 11. uvedena jako relativně samostatná usedlost a mlýn Petermühle mlynáře Petra ze Slupečné (v orig. lat. "Peter molendinator sub Lupoczing"), u něhož jsou zapsány povinné platby jak za grunt tak za mlýn (v orig. "molendino et feodo"). Zda to byl úplně první mlynář, podle kterého mlýn nesl i své jméno, není zřejmé. Pod vyšebrodskou vrchnostenskou správu potom mlýn patřil nepřetržitě dalších více než 300 let, a to až do zániku feudálního zřízení a vzniku místních obcí v polovině 19. století. 

Po vzniku místních obcí se Petrův mlýn jako místní část osady Slupečná stává součástí místní obce Slupečná (něm. Lupetsching), pod kterou patří až do svého zániku v průběhu 50. let 20. století. Pod místní část však již nebyla řazena "mlynářská" chalupa stojící poblíž hráze Slupečenského rybníka, která do té doby byla pod lokalitu Petrův mlýn počítána, neboť tato byla statisticky vykazována samostatně jako samota Malý mlýn (něm. Kleinmühle).

Stručně k vývoji sídlení struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu

Jako další vlastníci mlýna (lépe řečeno další osoby na mlýně osedlé) jsou po Petrovi zapsáni do vyšebrodského ubráře z roku 1530 dva Philippové - pravděpodobně otec a pak syn se stejným jménem - s datací zápisu u jejich jmen 1572 a 1601. Prvním mlynářem ecidovaným ve vyšebrodských gruntovních knihách je potom mlynář Abraham, později zvaný jako Petermillner. Jakým způsobem jeho přídomek vznikl je asi bezpředmětné rozebírat. V úvodním zápise provedeném do gruntovní knihy z roku 1637 je sice uvedeno, že Abraham převzal mlýn po svém otci, ovšem kdy přesně se tak stalo a zda jeho otcem byl jden či druhý z Philipů, není ze zápisu zřejmé.

V berní rule z roku 1654 je tehdejšímu držiteli Petrova mlýna Kašparu Haslingerovi (v orig. něm. Caspar Hasslinger) připsáno ke zdanění celkem 19 výsevkových strychů polí a vlastní mlýn o jednom kole. Ze záznamů v Soupise poddaných z roku 1651 možno zjistit, že na mlýně společně s ním žili jeho manželka Kateřina (Catharina), předchozí vlastník mlýna Abraham Petermillner se svojí ženou Uršulou a dcerou Sofií, a děvečka Kateřina s pacholkem Ondřejem (Andre).

Poddanské fasse tereziánkého katastru z roku 1713 potom dokládají, že tehdejší držitel mlýna Frantz Wiltschko (manžel Sofie, dcery jednoho z nástupců Caspara Hasslingera - Adama Hasslingera) hospodařil na 22.3 stryších polí, 0,2 stryších lad, 20.0 vozech luk a 13.3 stryších lesa. Současně s těmito gruntovními polnostmi je mu připisován mlýn o jednom kole na nestálé vodě.

Při formování stabilního katastru v 1. pol. 19. stol. se na gruntovních pozemcích náležejících k Petrovu mlýnu nacházejí další dva obytné doby (domy, jimž bylo přiděleno čp.), kterými jsou chalupy jižně od samotného mlýna v blízkosti hráze Slupečenského rybníka. Prvním z nich je dům s čp. 19 (v pozdějších dobách známý jako Malý mlýn) a druhým dům s č. 18. Kdy přesně, kým a z jakého důvodu byly tyto domy vystavěny není prozatím zjištěno. Samotný mlýn má čp. 17. Celou lokalitu Petrův mlýn tak v této době tvoří celkem tři obytné domy.

Při sčítání v roce 1921 je na samotném mlýně, který v té době patřil mlýnáři Franzi Wiltschkovi, celkem 12 osob. Kromě samotného mlýna (který má i nadále čp. 17) vlastní mlynář další dva obytné domy v blízkosti Slupečenského rybníka, a to již zmiňované domy s čp. 19 a 18, v každém z nich po čtyřech obyvatelích. Dům s čp. 19 je však na počátku 20. století statisticky vykazována jako samostatná místní část obce Slupečná s názvem Malý mlýn a dům tak není administtativně k Petrovu mlýnu vůbec přiřazován. I proto jsou ve statistických výkazech vzešlých z prvního čsl. sčítání lidu k Petrovu mlýnu připisovány pouze dva obytné domy (s 16 obyvateli), přestože se zde nacházely domy tři,  stejně jako na počátku 19. stol. Malý mlýn je přitom jako místní část osady Slupečná vykazován již při předchozím sčítání v roce 1910.

V roce 1924 je z katastrální evidence vyřazena parcela č. st. 29, na níž byl postaven "mlynářský" dům čp. 18. Z tohoto je možné dovodit, že někdy mezi lety 1921 a 1924 dům s čp. 18 zanikl. Toto dokládá i statistický výkaz z druhého meziválečného sčítání z roku 1930, ve kterém je v místní části Petrův mlýn zjištěn již jenom jeden obytný dům s 9 obyvateli. S jedním domem se potom v případě Petrova mlýna setkáváme až do počátku 50. let 20. století. Zda byl Petrův mlýn obýván ještě v roce 1950, kdy proběhlo první poválečné sčítání, není prozatím zřejmé, pravděpodobně ale nikoliv, neboť na leteckých snímcích z roku 1952 je zcela zřetelné, že mlýn je již částečně zbourán. Definitivní konec potom nejen samotnému mlýnu, ale v podstatě celé lokalitě, která k mlýnu neodmyslitelně patřila, přináší napuštění lipenské přehradní nádrže.

Držitelé Petrova mlýna v letech 1530 - 1881

Jednotlivými držiteli Petrova mlýna až do roku 1881 byli:

Ostatní údaje budou doplněny dodatečně. Na jejich přípravě se pracuje.