PRAVDA O VLAKOVÉM NÁDRAŽÍ...

Není vůbec žádný problém zjistit, že původní koncová stanice vyšebrodské lokální železniční trati, vybudovaná na počátku 20. století z iniciativy tehdejších majitelů loučovických papíren a správců vyšebrodského cisterciáckého kláštera, stávala na pravém břehu řeky Vltavy. Z hlediska tehdejšího územního uspořádání se přitom nacházela v katastru místní obce Schönfelden, přičemž svou polohou náležela k její osadě Nové Domky (německy Neuhäuseln).

Vltava v těchto místech odedávna představovala přirozenou hranici mezi dvěma sousedními obcemi, která se promítala také do jejich územního vymezení. Na pravém břehu ležela obec Schönfelden, po druhé světové válce přejmenovaná na Kapličky, zatímco na levém břehu se rozkládalo území obce Slupečná (německy Luppetsching), předchůdce dnešní obce Lipno nad Vltavou.

Při určování původní územní příslušnosti železniční stanice je proto rozhodující právě její poloha vůči tehdejší obecní hranici. Nikoliv její název. Ačkoli byla trať spojena především s rozvojem průmyslu v Loučovicích a hospodářskými zájmy vyšebrodského kláštera, a význam měla pro všechny obce v okolí, tedy nepochybně i i pro tehdejší obec Slupečná, samotná koncová stanice se nacházela na pravém břehu Vltavy na území obce Schönfelden. Právě tuto obec je proto nutné označit za obec, k níž stanice v počátcích své existence územně náležela. Ke které skutečně patřila.

Na této skutečnosti nic nezměnily ani zásadní politické a společenské události první poloviny 20. století. Vznik samostatného Československa v roce 1918, následné období okupace a začlenění jihočeského pohraničí do Německé říše ani poválečná obnova československého státu nepřinesly v tomto ohledu změnu, která by původní stanici převedla pod sousední obec Slupečná. Stejně tak se na její územní příslušnosti nic nezměnilo ani v prvních letech komunistického režimu a v době budování lipenského vodního díla.

Po celé toto období zůstávala železniční stanice stále na svém původním místě a obě sousední obce nadále existovaly jako samostatné územněsprávní jednotky. Jejich územní vymezení přitom odpovídalo podobě, kterou mělo již v době výstavby železnice. Samotná existence nádraží, jeho provozní význam ani jeho spojení s okolními sídly tedy nebyly důvodem ke změně obecní hranice. 

Změna přišla až v souvislosti s dokončením vodního díla Lipno a následným napuštěním lipenské přehradní nádrže v polovině 60. let 20. století. Teprve tehdy se prostor, na němž původní železniční stanice stávala, stal nedílnou součástí území dnešní obce Lipno nad Vltavou. V té době však již nádraží dávno neexistovalo a jeho někdejší lokace byla hluboko pod hladinou nově vzniklého jezera.

A právě tento časový odstup je pro pochopení celé záležitosti podstatný. Původní železniční stanice náležela k obci Schönfelden v době svého vzniku i po celé období, kdy existovala. Pozdější územní začlenění původní lokace pod nově vzniklou obec Lipno nad Vltavou proto nelze prezentovat nijak jinak. Příslušnost stance ke konkrétní obci je třeba posuzovat podle historických souvislostí ve světle správního uspořádání platného v době, kdy stanice exitovala a plnila svou původní funkci.