ZATOPENO, NEZATOPENO...
...aneb jako to ve skutečnosti bylo se zatopením původní osady Lipno a jaký osud nakonec potkal domy, které tuto osadu ještě po druhé světové válce tvořily
Autor příspěvku: rz52. (Vloženo dne 07.10.2026. Poslední aktualizace provedena dne 07.10.2026. Původní text zveřejněn také v Lipenském zpravodaji z ledna 2023).
Po druhé světové válce tvořilo původní lipenskou osadu celkem devět usedlostí. Byly to dva velké selské statky, které stávaly v prostoru pozdější kotelny, a dalších sedm zemědělských usedlostí (chalup) rozesetých napříč celým územím, které pod tehdejší osadu Lipno po správní stránce patřilo.
V budoucí zátopové oblasti lipenského jezera se ale nacházely pouze tři z těchto usedlostí. Byla to chalupa původního čp. 6, známá též jako samota U Ohlwagnera (Beim Ohlwagner), která stávala přibližně v místech dnešního ostrohu, a potom ještě dvě chalupy (domy s čp. 2 a 9) v místě zvaném Na Svahu (Schwebhäuseln), což je historická místní část, která se původně nacházela přibližně mezi dnešním přístavištěm lodní dopravy a přehradní hrází. Tyto domy byly skutečně zbourány a místa, na kterých stály, se dnes nacházejí pod hladinou lipenského jezera.
Pokud tedy dobře počítáme, tak tři určitě nejsou ve vztahu k devíti většinou. Všech šest zbývajících lipenských usedlostí se přitom nacházelo vysoko nad budoucím vzdutím přehradní nádrže, a logicky tak nemohly být pohlceny vodami nově vzniklého lipenského jezera.
Co se tedy s nimi ve skutečnosti stalo, když tedy nebyly, a ani nemohly být, zatopeny? Částečně byly zbourány, zejména proto, aby uvolnily místo pro jiné stavby spojené s budováním přehrady a nového lipenského sídliště, částečně však zůstaly zachovány.
Oba dva statky ustoupily stavbě nového energocentra, tedy kotelny. U statku s původním čp. 3 byl zachován jen hospodářský přístavek, ke kterému byla po dokončení stavby přehrady přistavěna další část, a společně pak sloužily k různým účelům (kůlna, garáže), a to v podstatě až do současné doby. Ještě nyní je možné původní přístavek na místě vidět. [viz pozn. 1]
U statku původního čp. 1, který stál hned vedle, byla provedena demolice jeho hospodářských částí. Obytná část statku ale zbourána nebyla. Ta byla adaptována na hostinec známý jako „Mexiko“. K demolici tohoto domu potom došlo až daleko později. Na přelomu 70. a 80. let 20. století pak byla na jeho místě vystavěna svépomocná dílna Svazarmu. [viz pozn. 1]
V souvislosti s výstavbou byla zbourána také chalupa s původním čp. 4, známá jako samota U Schneidera (Beim Schneider). Důvodem její demolice bylo to, že musela ustoupit výstavbě nově plánované levobřežní silnice vedoucí do Frymburka. Stála totiž přímo v prostoru plánované křižovatky silnice a odboček vedoucích na sídliště a k pozdějšímu přístavišti (dnes prostor kruhové křižovatky).
Zcela zbourána byla také chalupa původního čp. 7, známá jako samota U Stanzla (Beim Stanzl). Důvody demolice však není možné hledat ve výstavbě přehrady nebo sídliště. Chalupu jako takovou totiž převzaly počátkem 50. let Státní statky, a to včetně přilehlých zemědělských ploch, což se nakonec ukázalo jako klíčové. Stejně jako plno dalších staveb pod správou zemědělského státního podniku, byla i tato chalupa zbourána jako nepotřebná. Na jejím místě bylo potom v době normalizace vystavěno parkoviště lyžařského střediska Kramolín, které dnes slouží k nástupu na lanovou dráhu Lipenská.
Novou výstavbou a hospodařením Státních statků nedotčeny zůstaly jen chalupy původního čp. 5, což byla samota U Ohlmana (Beim Ohlman), a původního čp. 8, známá jako samota U Itzenewera (Beim Itzenewer). První z nich sloužila svému účelu ještě počátkem 60. let, druhá je dokonce užívána k trvalému bydlení dosud (současný dům čp. 29).
A původní lipenské nádraží? To vůbec nikdy pod osadu Lipno nespadalo. Jak to ve skutečnosti s lipenským nádražím bylo, tak o tom v některém z dalších dílů připravované minisérie historických pojednání o naší obci.
***
Poznámky:
[1] V současné době (říjen 2026) již neexistuje ani tato stavba, která ustoupila nové výstavbě v rámci projektu KORZO Lipno.