WALDL (též Königswirtschaft a okolí)

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace povedena dne 2.6.2022)

Lokalita se nachází ve východní části současného katastrálního území při cestě vedoucí z obce na Dvorečnou. Jedná se o jednu z historických lokalit patřících původně pod katasterní obec Loučovice (něm. Kienberg) a v minulosti ji tvořil statek známý též jako Königswirtschaft společně s dalšími třemi usedlostmi (domy). Mezi místními obyvateli je tato lokalita známá též jako U Trávníčků, a v katastrálních mapách je její část označována též jako U hájenky. Pro účely této prezentace však byl k označení celé lokality převzat staroněmecký název Waldl, užitý např. na mapě starých Loučovic, a to proto, že tuto historickou lokalitu netvořil jen statek Königswirtschaft, jehož název by se pro označení celé lokality nabízel jako první.

Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality

Prvním písemným pramenem, ze kterého lze najisto dovozovat existenci osídlení v lokalitě Waldl, jsou sice až rožmberské pozemkové knihy z poloviny 18. století, ze kterých vyplývá, že usedlosti zde vystavěné patřily tzv. dominikalistům panství Rožmberk, nicméně nepochybně se jedná o jedno z nejstarších poddanských osídlení v celé rožmberské části lokality Kienberg, jehož původ možno datovat již do poloviny 17. století (pravděpodobně již do roku 1633, najisto pak do roku 1668).

V rámci panství Rožmberk byla celá lokalita Kienberg nejprve pod správou rychtářství Malšín (resp. Ostrov), po ustanovení samostatného rychtářství Loučovice potom pod tímto rychtářstvím, pod kterým se správa lokality udržela až do zániku feudálního zřízení a vzniku místních obcí.

Při vzniku místních obcí je celá původní katasterní obec Loučovice (něm. Kienberg) vč.lokality Waldl podřazena jako osada pod  místní obec Bolechy (něm. Wullachen), pod kterou potom patří až do jejího přejmenování na Loučovice v roce 1951. Počátek příslušnosti lokality k nově vzniklé obci Lipno nad Vltavou je možné datovat na přelom 70. a 80. let 20. století.

Stručně k vývoji sídelní struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu

Z pozemkových knih panství Rožmberk vyplývá, že usedlosti v lokalitě Waldl najisto existovaly již před rokem 1750. Podle zápisů v těchto knihách potom možno zjistit, že původními usedlostmi zde byly pouze dva statky, na kterých hospodařily Henrich Mautner a Martin Mautner (pravděpodobně bratři nebo otec a syn). Oba dva statkáři jsou přitom v rožmberské evidenci vedeni jako tzv. dominikalisté, tedy jako sedláci hospodařící na pronajaté dominikální (vrchnostenské) půdě. První z jmenovaných získal statek v roce 1727 od původního držitele Mathiase Lentze, druhý pak převzal svůj statek v roce 1741 po smrti původního držitele Phillippa Mörxbauera. Statek Martina Matnera (pozdější čp. 17) je však najisto jedním ze dvou původních rožmberských usedlostí v lokalitě Kienberg z poloviny 17. století, konkrétně původní usedlost Martina Kochera zmiňovaná již v rožmberském urbáři z roku 1668 (viz též poznámka 1).

V roce 1811 je do rožmberských pozemkových knih připsána třetí usedlost, která byla vystavěna jako nová na pozemcích, které získal nový hospodář Josef Papli v roce 1803 od Sebastina Slapshiho, sedláka usedého v nedaleké Dvorečné, jehož polnosti zasahovaly i na území katastru Loučovice. Kdy přesně byla usedlost Josefa Papliho vystavěna není prozatím zřejmé. Všechny tři usedlosti jsou zaneseny i do mapových podkladů stabilního katastru (indikační skicy jsou datovány  rokem 1826), ze kterých je možné díky existenci čísel popisných zjistit i přesnou polohu v rámci celé lokality. Původní statek Phillippa Mörxbauera měl čp. 17 a v době formování nového katastru byl jeho držitelem Blasius Mautner. Druhý z původních statků s čp. 19 byl v držení Johanna Mautnera a nově vystavěná chalupa s čp. 24 patřila Michaelu Kollingerovi.

V roce 1875 se držiteli statku čp. 17 stávají manželé Josefa a Mathias Königovi, kteří jsou prvními držiteli tohoto příjmení, které dalo základ pro označování jejich statku jako Königswirtschaft.

Z operátu prvního čsl. sčítání v roce 1921 potom vyplývá, že Königswirtschaft (dům s čp. 17) již patřil majiteli loučovické papírny E. Porákovi, a že zde bydleli vesměs jen zaměstanci jeho továrny s rodinami. Celkem 8 rodin čítající 50 osob. Dům s čp. 19 byl i nadále ve vlastnictví rodu Mautnerů (Jacob Mautner) a dům s čp. 24 patřil Mathiasi Glimschimu. V obou těchto domech žilo celkem 8 obyvatel.

Poslední z domů (čp. 84) nebyl součástí sčítacích archů a je tedy zřejmé, že vznikl až po roce 1921. Pravděpodobně se tak stalo krátce po tomto roce, neboť poslední úředně přidělené číslo popisné pro osadu Loučovice, které bylo součástí sčítání, bylo 83. 

Kromě původního domu čp. 19, jehož ruiny byly odstaraněny poměrně nedávno, a v jehož blízkosti nyní vyrůstá nový residenční komplex společnosti Greenpoint Lipno pojmenovaný "U hájenky", se všechny tři zbývající domy dochovaly do současné doby. Statek Königswirtschaft  (čp. 17), v poválečných letech sloužící mj. i jako bytový dům a později jako rekreační objekt podniku Hotely a restaurace (zkr. HaR), dnes tvoří jádro rekreačního komlexu Penzion Modrý jelen, a zbývající dva domy (čp. 24 a čp. 84) jsou ve vlastnictví soukromých osob. Zajímavostí pro celou lokalitu je fakt, že všem domům zůstala po připojení lokality k obci Lipno nad Vltavou jejich původní čp., přidělená jim ještě před druhou světovou válkou v rámci číselné řady pro osadu Loučovice.

Poznámky:

1) Druhou loučovickou usedlostí zapsanou již do urbáře z roku 1668 je statek s pozdějším čp. 7. V urbáři je tato usedlost připisována Urbanu Kocherovi, v pozemkové knize z roku 1750 potom Bernhardu Kocherovi.