KALIŠTĚ (Gollitsch)

Lokalita Kaliště, dnes známá jako Alpská vyhlídka, je vejvýše položenou historickou lokalitou obce Lipno nad Vltavou. Nachází se v nadmořské výšce 960 m n.m. na východním úpatí Kaliště (993 m n.m.), nejvyššího vrchu lipenského hřbetu loučovické pahorkatiny. Lokalita je vdálena cca 2,8 km vzdušnou časou SSZ směrem od centra obce. Stejně jako v Plískově a ve Studeném, i zde se v současné době nacházejí pouze rodinné rekreační obejkty vystavěné na místech, kde se dříve nacházela původní zástavba, kterou historicky tvořila jedna větší zemědělská usedlost (statek) známá též jako Gollitscher Hof, kterou doplňovala jedna až dvě chalupy. Současná rekreační zástavba nahradila původní zedědělské usedlosti, které byly zlikvidovány na přelomu 50. a 60. let. 20. století. V minulosti tato lokalita vždy vykazovala charakter samoty, byť takto nebyla nikdy označována, neboť od dob nejstarších berních evidencí byla vždy považována za součást vsi (a posléze i osady) Plískov. Z hlediska terminologického je i Kaliště torzální historickou osadou převrstvenou druhotnou rekreační zástavbou (srov. např. klasifikaci použitou v aplikaci CZ_RETRO).

Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality

Již první písemná zmínka o této lokalitě z 1. pol. 15. století v nejstarším dochovaném vyšebrodském urbariárním soupisu (ve kterém je zapsána jako Kalycz) dokládá příslušnost pod majetek kláštera ve Vyšším Brodě, v rámci kterého byla z hlediska uzemně správního podřazena nejprve pod rychtářství bolešské, a od poloviny 17. století až do vzniku místních obcí pod rychtářství slupečenské. V berních evidencích z dob vrchnostenské správy není Kaliště jako samostatné místo nikde evidováno, neboť jako takové vždy tvořilo součást nedaleké vsi Plískov. Součást vsi Plískov bylo Kaliště až do zrušení poddanství.

Vzhledem k tomu, že dosud nebyl nalezen žádný doklad, ze kterého by bylo možné dovozovat faktickou (pravou) feudální roztříštěnost této lokality, bylo vyšebrodské panství (se všemi jeho formami) jediné dominium, pod které kdy lokalita Kaliště ve smyslu vrchnostenské správy spadala. Majetkové vazby na Kaliště sice nalézáme v záznamech rakouského premonstrátského kláštera ve Schäglu (Aigen, Horní Rakousko), nicméně v jejich případě jde pouze o majetkovou držbu (klášterníci zde měli  roce 1593 celkem 2 statky ve smysu pozemků - něm. 2 Güter), ke které není známo nic bližšího. Správa tohoto majetku byla v rámci klášterní organizace podřazena pod frymburskou faru.

Při vzniku místních obcí v 50. letech 19. století se Kaliště stává jako jedna z místních částí součástí osady Plískov podřazené pod místní obec Slupečná, pod kterou zůstává i v dobách následujících; a to až do konce roku 1957, kdy obec Slupečná formálně zanikla. Od 1.1.1958 se Kaliště společně s Plískovem stává součástí nově vzniklé obce Lipno nad Vltavou.

Stručně k vývoji sídlení struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu

V klášterním urbáři z roku 1530 je Kaliště zapsáno jako Kalicz, a jsou zde zapsány platební povinnosti pro dvě lenní usedlosti (v orig. lat. feodo). Podle zápisu však byla fakticky osedlá pouze jediná, a to usedlost poddaného jménem Wolfl. Druhá z usedlostí byla v době, kdy byl urbář vyhotoven "pustá" (v orig. lat. deserto feodo), a z této usedlosti povinné platby odváděl mlynář Partl jinak usedlý v nedaleké Březovici (v orig. lat. Partl de Prziesslowicz). Do gruntovní knihy vyšebrodského klášterního majetku pro rychtu Bolechy z roku 1635 je v Kališti zapsána již jen jedna jediná usedlost, jejímž držitelem je Georg Lachenwitzer zvaný též Gallitscher, z čehož lze celkem úspěšně dovodit, že druhá z usedlostí zanikla.

V Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 je sice na jediné kališťské usedlosti sepsáno celkem šest osob (poddaných), nicméně skutečný počet členů "domácnosti" Georga Lacehnwitzera byl nepochybně o něco vyšší (sepisovány nebyly děti mladší 10 let). V Berní rule z roku 1653 je pak jako držitel usedlosti v Kališti evidován již jeho syn, Matthias Lachenwitzer. Podle berní evidence měl jako rolník vlastnost "osedlého" a obhospodařoval celkem 24 strychů zemědělské půdy (polí), což činí cca 7 hektarů půdy.

V roce 1713, když jsou v rámci nově formovaného katastru vyplňována berní přiznání a kdy jsou vyšebrodskou vrchnostenskou kanceláří zakládány nové pozemkové (gruntovní) knihy, je jako držitel kališťské usedlosti evidován Matthias Irsigler. V roce 1744 kupuje Veicht Mörixbaur tzv. "na dva životy" jednu z chalup spadajících jinak pod kališťskou usedlost Matthiase Irsiglera a dává tak vzniknout druhé poddanské usedlosti v Kališti. Dvě poddanské usedlosti jsou potom v Kališti až do zániku poddanství a vzniku místních obcí. Z operátu stabilního katastru z 1. pol. 19 stol. je patrné, že přestože se v Kališti v té době nacházely pouze dvě poddanské usedlosti, obytné domy zde byly tři. Byly to domy s č.p. 4 až 6, přičemž domy s č.p. 4 a 5 tvořily původní usedlost, dům s č.p. 6 byla již zmiňovaná chalupa.

Podle sčítacího operátu prvního československého sčítání obyvatelstva a domů byly v roce 1921 v místní části Kaliště zjištěny pouze dva obytné domy (č.p. 4 a 5), oba dva patřící Josefu Preitschopfovi). Dům čp. 5 byl v této době neobydlený. V domě čp. 4, což byla původní zemědělská usedlost, která již od dob stabilního katastru vykazovala znaky zemědělské usedlosti v podobě tzv. vierkantu, bydlel Josef Preitschopf s manželkou, svojí matkou a se služebnictvem, a jeho rodina čítala celkem šest osob. U všech těchto osob bylo jako způsob obživy uvedeno zemědělství a všichni se přihlásili k německé národnosti. V roce 1930 jsou potom v Kališti (evidovaném jako samota) zjištěny stále jen dva obytné domy a celkem 12 obyvatel, z čemž lze dovozovat, že v této době byl obydlený i druhý z domů.

Zatímco na leteckých snímcích z roku 1947 jsou v Kališti ještě dobře rozeznatelné oba dva domy (tedy jak původní statek č.p. 4, tak chalupa JV směrem od něj), na obdobných snímcích z roku 1952 jsou již patrné jen obrysové zdi původního statku. Z leteckých snímků z roku 1965 potom snadno zjišťujeme, že se v Kališti již nenachází vůbec žádná stavba, a celá mýtina, kde se původně stavby nacházely, vypadá, jako kdyby tam nikdy žádné domy nestály.

Ostatní údaje budou doplněny dodatečně.

Podmínky použití informací:

Není-li u jednotlivých příspěvků, článků a ostatního textu uvedeno jinak, je veškerý textový obsah těchto webových stránek volně k dispozici a je zpřístupňován v rámci licence Creative Commons BY-SA 3.0 CZ. Obrazový obsah může být chráněn autorským zákonem. V případě zájmu o použití některého z obrázků či fotografie nás neváhejte kontaktovat.

Administrace

Stránky věnované historii obce Lipno nad Vltavou