EDELMÜHLE (též Grabenmühler)

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace provedena dne 5.10.2021)

Lokalita Edelmühle se nachází na Hodslavském potoce mezi Kramolínem a Valkounovem při samé hranici nynějšího katastru obce, a to cca 2,3 km vzdušnou čarou SSV směrem od centra obce v nadmořské výšce 690 m n.m. V současné době zde najdeme pouze jeden rekreační objekt vystavěný v místech domu, který tvořil příslušenství původního mlýna, v minulosti známého též jako Grabenmuhler. Další rekreační objekt se potom nachází v místech statku, který v polovině 20. století nahradil původní plýn. Jisté je to, že na rozdíl od ostatních lokalit, není možné zánik původního mlýna spojovat s postupným zánikem sídel po poválečném vysídlení německého obyvatelstva, neboť letecké snímky z roku 1947 jasně prokazují, že již v tomto roce původní mlýn neexistoval, přičemž jeho původní čp. převzal právě statek na druhém břehu potoka. V minulosti byl Edelmühle lokalitou s charakterem samoty, přesto však nebyl takto vykazován. Od vzniku místních obcí byl součástí vsi Kramolín. Z hlediska terminologického je Edelmühle torzální historickou osadou převrstvenou druhotnou rekreační zástavbou (dle klasifikace CZ_RETRO).

Stručně k územně správnímu vývoji lokality


Vůbec poprvé je mlýn pod Kramolínem přpomínán v roce 1507, a to jako majetek kláštera v Českém Krumlově. Podle obsahu listiny z tohoto roku lze ovšem celkem bez obtíží zjistit, že původním feudálním vlastníkem, se kterým je možné mlýn spojovat, byl Mikuláš ze Stradova a jeho bratr Jetřich

Následnou příslušnost mlýna k českokrumlovskému klášteru dokládá zápis do klášterního urbáře z roku 1521, ve kterém je mlýn přiřazován k nedaleké vsi Kramolín, ke které měl klášter taktéž majetkové vazby (viz lokalita Kramolín). Společně s usedlostmi v Kramolíně a Lopatném je potom Edelmühle součástí majetku českokrumlovského kláštra až do roku 1782, kdy byl Josefem II. klášter zrušen a jeho majetek po konfiskaci podřazen pod Náboženský fond. Po celou dobu příslušnosti pod klášter byl mlýn spravován v rámci rychtářství Velké Strážné.

V roce 1802 kupuje Edelmühle společně s dalšími původními klášterními statky kníže Josef ze Schwarzenberga, a mlýn se tak stává součástí Krumlovského panství. I v rámci tohoto panství je potom mlýn spravován stále pod rychtářstvím Velké Strážné, a to až do zániku feudálního zřízení a vzniku místních obcí.

Při vzniku místních obcí se Edelmühle stává jako samostatná místní část součástí osady Kramolín (něm. Gromaling), která tvoří s dalšími osadami místní obec Bolechy (něm. Wullachen). Pod místní obec Bolechy (od roku 1951 přejmenované na Loučovice) potom spadá lokalita mlýna ža do připojení Kramolína k obci Lipno nad Vltavou (přelom 70. a 80. let 20. století).

Stručně k vývoji sídelní struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu


Až do roku 1850 narážíme v souvislosti s lokalitou Edelmühle v historických pramenech pouze na jednu jedinou poddanskou usedlost - na mlýn.

V roce 1507 je poddaným usedlým na mlýně Michal Schaufflar. Zápisy z 2. pol. 17. století (Berní rula, Soupis poddaných podle víry, apod.) potom dokládají, že "vlastníkem" mlýna a příslušejícího gruntu byl Vítek Čech (v německy psaných pramenech uváděný jako Veith Behm). Podle Soupisu z roku 1651 tvořily domácnost Vítka Čecha celkem čtyři osoby starší 10 let. Ze záznamů v Berní rule z roku 1654 potom vyplývá to, že v této době byl mlýn osazen dvěma mlýnskými koly a že se jednalo mlýn tzv. vlastní.

V tereziánském katastru z 1.pol. 18. stol., ve kterém je Edelemühle evidován jako součást části vsi Lopatné patřící pod českokrumlovský klášter (stejně jako tomu bylo v případě berní ruly), je mlýn vykazován jako mlýn o jednom kole na nestálé vodě.

Podle operátu stabilního katastru z 1. pol. 19. stol. (indikační skica je datována dnem 14.8.1826) je Edelmühle s úředně přiděleným č.p. 8 (jednalo se o č.p. z číselné řady přidělené domům v celém Kramolíně, proto tak vysoké číslo) ve vlastnictví Antona Scherhaufera, a jeho gruntovní pozemky jsou rozprostřeny na poměrně velké ploše po obou březích Hodslavského potoka. Na místě, na kterém je později vystavěna stávající rekreační budova, se v této době nachází budova s charakterem budovy "spalné", která má přiděleno čp. 7. \I tato budovat tak musela být užívána k bydlení. V době formování stabilního katastru je přitom Edlemühle označován již jako Grabenmühler

Obytný dům se starým č.p. 8 je v lokalitě Edelmühle, jakož i dům s čp. 7, jsou oba dva součástí sčítacího operátu prvního čs. sčítání v roce 1921 pro osadu Kramolín. V této době je vlastníkem domu čp. 8 Jakob Scherhaufer, a společně s ním zde bydlí jeho manželka a dcera s vnukem; tedy celkem čtyři osoby. Zápisy na sčítacích arších potom dokládají to, že mlýn jako takový byl stále v provozu, neboť jako způsob obživy je u vlastníka domu uvedeno zemědělství a provoz mlýna. Druhý z domů s čp. 7 byl při sčítání z roku 1921 administrativně podřazen pod místní část Kramolín a Edelmühle je tak ve výsledcích prezentovaných statistickým úřadem vykazován jako samota. I při druhém meziválečném sčítání v roce 1930 je Edelmühle vykazován jako mlýn, tentokráte však již se dvěma obytnými domy a celkem 10 přítomnými obyvateli. 

V roce 1947 se v původní lokalitě Edelmuhle nachází již jen druhý z domů, který původně tvořil příslušenství mlýna (tedy dům s čp. 7 vystavěný na parcele st. 33/2). Původní mlýn, který stával na původní parcele st. 33/1, jako takový zcela zanikl. Kdy přesně se tak stalo a z jaké důvodu není prozatím zřejmé. Jisté je však to, že namísto původního mlýna byl v blízkostti Hodslavského potoka (na jeho levém břehu) vystavěn zcela nový statek, kterému bylo přiřazeno naprosto stejné "kramolínské" čp., jako míval původní mlýn stávající na pravém břehu, tedy čp. 8. Do katastrální evidence je přitom nově vzniklý stavební pozemek s tímto statkem jako pozemek č. st. 135 zapsán v roce 1932. 

Z poválečných přídělových plánů vyplývá, že zbylý dům s čp. 7 v lokalitě Edelmühle nebyl jako samostatná usedlost součástí žádného plánovaného přídělu, neboť tvořil součást přídělu domu s čp. 4. Tento byl sice krátce po odsunu osídlen, nicméně následná kolektivizace zemědělské výroby v podobě JZD Bolechy a Státních statků zapříčinila, že i tyto stavby byly zbourány a zcela zanikly.

Na místě druhého z domů v lokalitě Edelmühle byl později vystavěn rekreační objekt, kterým je rekreační chata s č. ev. 67 na parcele č. 718/1 v rámci místní části Slupečná, která se zde nachází do současné doby. I na místě nového kramolínského statku s čp. 8 se v současné době nachází rekreační objekt. Tento je však nyní příslušný k lokalitě Valkounov spadající pod vyšebrodskou místní část Dolní Jílovice s č. ev. 1, neboť v rámci územní reorganizace nebyla tato část původní osady Kramolín nacházející se na levém břehu potoka k obci Lipno nad Vltavou připojena.

Další údaje budou průběžně doplňovány.

Podmínky použití informací:

Není-li u jednotlivých příspěvků, článků a ostatního textu uvedeno jinak, je veškerý textový obsah těchto webových stránek volně k dispozici a je zpřístupňován v rámci licence Creative Commons BY-SA 3.0 CZ. Obrazový obsah může být chráněn autorským zákonem. V případě zájmu o použití některého z obrázků či fotografie nás neváhejte kontaktovat.

CC BY-SA

Administrace

HISTORIA LIPENENSIS

Stránky věnované historii obce Lipno nad Vltavou