BŘEZOVICE (Pschieslowitz)

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace provedena dne 24.6.2021)

Tato historická lokalita, v minulosti známá též jako Příslovice, se nachází na severním úpatí kramolínského vrchu v údolí horního toku Hodslavského potoka v nadmořské výšce 720 m n.m. ve vzdálenosti cca 2,5 km SSV směrem od centra obce. Také u této původně zemědělské vesnice, kterou po dlouhá staletí tvořily čtyři poddanské usedlosti později přeměněné na velké selské statky, se její charakter změnil až po druhé světové válce po odsunu původního obyvatelstva a konfiskaci zemědělské půdy i dobytka. Jelikož ani v této lokalitě nebylo plánovité doosídlení úspěšné, byly původní statky a chalupy postupně zbourány a v průběhu 2. pol. 20. století nahrazeny drobnými stavbami pro individuální rekreaci. Díky poměrně značné nedostupnosti této lokality spojené s neatrktivností místa (míněno ve vztahu k poloze vybudovaného lipenského jezera) zde však těchto objektů není tolik, jako je tomu například v Kobylnici nebo v Plískově. Nicméně i přesto je možné lokalitu Březovice v současné době charakterizovat jako sídlo částečně zaniklé (optikou klasifikace CZ_RETRO jako torzální historickou osadu převrstvenou druhotnou rekreační zástavbou).

Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality

Z dob feudálního společenského zřízení existují písemné prameny, ze kterých je možné dovozovat příslušnost v podstatě pouze k jedinému feudálnímu vlastníku a správci, kterým byl klášter ve Vyšším Brodě. První písemné připomenutí Březovice pochází již z roku 1374. Z listiny z tohoto roku se potom dozvídáme, že rytiř Řehoř z Heršláku měl konventu kláštera věnovat plat ve vsích Březovice a Dobrá Voda (v orig. lat. villis in Bona Aqua et in Prsyzawicz), které předtím pro klášter zakoupil. Kdy přesně se tak stalo a od koho byl tento plat pořízen není zřejmé. Obě dvě tyto vsi jsou potom jako majetek vyšebrodského kláštera připomínány společně s Kalištěm také v úročním rejstříku datovaném do 1. pol. 15. století. Z následných zápisů této vsi a zde usedlých poddaných do urbáře z roku 1530 a v postupně zakládaných a vedených pozemkových (gruntovních) knih je potom zřejmé, že jako majetek klášetra ve Vyšším Brodě je ves Březovice vedena až do konce feudálního zřízení a vzniku místních obcí. Po celou dobu vyšebrodské správy přitom byla ves Březovice podřazena pod rychtářství Bolechy, v minulosti zvané též Hradoví či Jílovice.

Při vzniku místních obcí v polovině 19. století je ves Březovice se všemi svými usedlostmi a domy jako osada podřazena pod místní obec Bolechy (Wullachen) (později přejmenované na místní obec Loučovice), pod kterou potom patřila nepřetržitě až do do roku 1964, kdy byla lokalita administrativně podřazena do obec Lipno nad Vltavou. Samotná ves nebyla v rámci obecního zřízení jako osada nikdy nijak členěna a jako osada tvořila jeden sídelní celek.

Stručně k vývoji sídelní struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu

V záznamech do vyšebrodského urbáře z roku 1530 nacházíme záznamy ke čtyřem poddanským usedlostem, přičemž tři z nich byly lenní (v orig. lat. feodo) a čtvrtou byla usedlost podsedka (v orig. lat. subside). U usedlého jménem Partl je navíc záznam o tom, že své odvody provádí navíc také ze mlýna (v orig. lat. molendino). V pozdějších zápisech v pozemkových (gruntovních) knihách se potom čtyři poddanské usedlosti objevují nepřetržitě až do poloviny 18. století. Zda byl součástí staveb v Březovici také mlýn není z těchto zápisů zřejmé, je to však více než jen pravděpodobné (srov. další text).

Poddle záznamů v berní rule z roku 1654 (visitace pro ves Březovice provedena 27.10.1653) měli na čtyřech březovických usedlostech pouze tři z nich vlastnosti osedlého (Matěj Ulman, Šimon Kroyher Havel Lachenwiczer), a tito obhospodařovali celkem 68 výsevkových strychů polí (rolí) a 3 jitra lesa. Čtvrtý z nich, Šimon Linhart, byl v této berní evidenci veden jako tzv. chalupník s pouhými 8 výsekovými strychy polí. Není přitom pochyb, že šlo o tehdejšího držitele usedlosti, která byla v urbáři z roku 1530 připisována podsedkovi Mertlovi Köczerovi. O mlýnu zmiňovaném v uvedeném urbáři není v záznamech berní ruly žádná zmínka.

Podle údajů poddanských fassi tereziánského katastru z roku 1713 mají již všichni čtyři usedlý vlastnost hospodáře a ve své správě mají celkem 67.1 strychů polí, 1.1 strychu lad, 1 strych pastvin, 23.2 strychů luk a 93.3 strychů lesa. Ve fassi je navíc uveden i mlýn o jednom kole na nestálé vodě.

Z rejstříku gruntovní knihy bolešského rychtářství založené v roce 1777 možno zjistit, že v Březovici byly vyšebrodskou vrchností evidovány vedle čtyřech poddanských statů také dvě obecní chalupy, kterým byla přidělena čísla popisná 2 a 6 (v rámci rejstříku již byly usedlosti identifikovány také svým číslem popisným); statky měly čísla popisná 1, 3, 4 a 5. Kdy přesně tyto chalupy vznikly není ale zřejmé. Vzhledem k tomu, že těmto chalupám nebylo v rámci zápisů do knihy přidělno žádné reálné folio, je zřejmé, že si charakter obecní chalupy zachovaly až do zániku poddanství a vzniku místních obcí; tedy do poloviny 19. století. Polohu jednotlivých obytných domů potom  možno zjistit z mapových podkladů stabilního katastru, neboť zde jsou všechny tyto domy jako obytné také zakresleny. Zde možno odkázat zejména na indikační skicy, ve kterých jsou zanesena i zmiňovaná čísla popisná. Kromě toho je z mapových podkladů stabilního katastru zřejmé, že se v Březovici nacházel i malý mlýn na Hodslavském potoce. Tento však nebyl evidován jako dům k bydlení (neměl přidělené čp.). Zřejmé je však to, že byl součástí usedlosti čp. 5, která v té době patřila Jakobu Mühlbeckovi.

Vývoj v počtu poddanských usedlostí a obytných domů v Březovici podle údajů zapsaných v evidenčních knihách vyšebrodského kláštera:

rok 1530 1635 1653 1713 1777 1826 1850
usedlosti / obyt.domy 4 4 4 4 4 / 6 4 / 6 4 / 6

Šest obytných domů je v Březovici zjištěno i při prvním oficiálním sčítání Rakouského mocnářství provedeném v roce 1869. Operáty sčítání z tohoto roku, ale ani z dalších sčítání z let 1880, 1890, 1900 a 1910, se však pro Březovici nedochovaly a ve vztahu k vývoji sídlení struktury tak možno odkázat jen na počty domů a obyvatel (viz tabulka níže).

Z operátu prvního čsl. sčítání z roku 1921 je potom zřejmé, že v tomto roce se v Březovici nacházely domy s č.p. 1, 3, 4, 5, 6, 7 a 8. I v tomto roce byly původní statky označeny čp. 1, 3, 4 a 5. Kdy přesně zanikla původní obecní chalupa s čp. 2, která ve výčtu domů zcela chybí, není zřejmé. Pozemek, na kterém byl postaven dům s čp. 8 nacházející se severně od centra vsi, byl sice do katastrální evidence zapsán až v roce 1899, nicméně s ohledem na celkový počet domů podle oficiálních výsledků sčítání je zřejmé, že fakticky pravděpodobně existoval již před rokem 1890; stejně jako dům s čp. 7. V případě domu čp. 7 se ovšem nejednalo o nově vystavěný dům, ale jednalo se o část původní usedlosti čp. 4, která jen byla oddělna k samostatnému užívání v podobě "nového" domu. Formálně se tak stalo zápisem do katastrální evidence v roce 1911. Všech sedm březovických domů potom nacházíme jak ve výčtu domů sečtených v roce 1930, tak i na leteckých snímcích z roku 1947.

Do sídelní struktury jednoznačně zasáhlo poválečné vysídlení původních německy mluvících obyvatel, problémy s dosídlováním opuštěných sídel a v neposlednín řadě také "národní" politika hospodaření na zkonfiskovaném majetku. Podle přídělového plánu zpracovaného v letech 1947 - 1950 byly k tzv. přímému přídělu konkrétním přídělcům určeny jen domy čp. 3, 5 a 8, nicméně při národním sčítání z 1.3.1950 se v Březovici nacházely čtyři obytné domy, ve kterých bydlelo 21 obyvatel. Který ze zbývajících domů byl tím čtvrtým nebylo prozatím zjištěno. Vyloučit přitom nelze ani to, že některý z původních statků čp. 3 nebo 5 mohl být do sčítacích archů pojat jako dva obytné domy, neboť svými parametry oby statkytuto možnost umožňovaly.

Vývoj v počtu domů a obyvatelstva v Březovici podle oficiálních výsledků sčítání lidu. 

rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
domy 6 7 8 7 6 7 7 4
obyvatelé 58 46 33 34 37 32 36 21

Z leteckých snímků z roku 1964 a 1965 potom snadno zjišťujeme, že se v Březovici nachází již jen torza obou původních zemědělkých usedlostí čp. 3 a 5 a chalupy čp. 8 severně od nich (zbytky obvodových zdí). Na místě ostatních původních březovických usedlostí jsou tou dobou již jen prázdná místa zarostlá náletovými dřevinami.

Ostatní údaje budou doplněny dodatečně. Na jejich přípravě se pracuje.

Podmínky použití informací:

Není-li u jednotlivých příspěvků, článků a ostatního textu uvedeno jinak, je veškerý textový obsah těchto webových stránek volně k dispozici a je zpřístupňován v rámci licence Creative Commons BY-SA 3.0 CZ. Obrazový obsah může být chráněn autorským zákonem. V případě zájmu o použití některého z obrázků či fotografie nás neváhejte kontaktovat.

CC BY-SA

Administrace

HISTORIA LIPENENSIS

Stránky věnované historii obce Lipno nad Vltavou